Samota

Vnímej to ticho,
a tmu, která ti brání v bytí
Nahořklá chuť samoty...
Uvízla na patře, vpletená do nití...

V dým se mění sny a cíle,
mizí pomalu, kdo ví kde.
Vzpomínáš na láskyplné chvíle,
teď, když bolesti je přehršle...

Přátelé se mění v zrádce,
ve felešné kamarády,
však ty, které znáš jen krátce,
mohou darovati cenné rady...

Poslouchej ten dětský křik,
musí být někde blízko,
pár ran a křik rázem ztich,
chudák, bezzbranné dítko...

Naděje na štěstí se kdesi ztrácí,
usínáš se slzami pod víčky,
strach z dalších dní se stále vrací
uspořádám lov na sýčky...