Nad čím se víří myšlenky v autobusu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ze spádu lesa stromů
se dívám divokou strání
a pod hvězdami tančící světla,
tma mne uchvacuje.
Kopce rostou a opět zarůstají,
jako pochodně ledových holí
a propalují díry do inkoustu,
na srolovaný papír.
Vůně trávy jim zarůstá hlavy,
aby se nepropadli ještě níž
a dali sbohem
rozbitým oknům.
se dívám divokou strání
a pod hvězdami tančící světla,
tma mne uchvacuje.
Kopce rostou a opět zarůstají,
jako pochodně ledových holí
a propalují díry do inkoustu,
na srolovaný papír.
Vůně trávy jim zarůstá hlavy,
aby se nepropadli ještě níž
a dali sbohem
rozbitým oknům.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na prahu
Předchozí dílo autora : Tečky na obloze