přidáno 03.10.2015
hodnoceno 1
čteno 1069(9)
posláno 0
Jeden krok kupředu
no a dva zpátky.
Vracet se znovu na začátky.

Zrak ti zastřel strach a chtíč
už nechceš bitvu, chceš jen pryč.

Jen nohy jak do země vrostlé
jako by říct ti chtěly po sté,
ať konečně se rozhodneš.

No vázně, holka, co že chceš?

Tak řekni, času mělas dost.
Proč nevyhlížíš budoucnost?

Místo pláče do polštáře
posbírej zbytek svojí záře.
A pak ji rozdej kolem sebe.
Co? No přece kousky tebe.

A až se k sobě zpátky vrátím,
najdu se v dešti tančící.
Tak zatím :)
přidáno 21.11.2015 - 13:40
j.f.julián
Nevím proč nikdo nekomentoval...
Lyrika...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Milosrdná tma
Předchozí dílo autora : Chrám

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming