|
Pro Veršotepárnu - báseň na zadání slov: studna vůně klobouk růže noc (duodecima)
 21.07.2015 6 1174(9) 0 |
Je jako studna bezedná
plná rozkoše a lásky,
miluje ho bez otázky:
Jsem pro Tebe ta jediná?
Je jako růže půvabná,
dokáže ho smysly vábit,
kloboukem ovívat, pábit,
vůně její dny rozjasní.
Růže má však také trní,
popíchá a neukáže,
rány noci neováže,
samota do rozednění.
plná rozkoše a lásky,
miluje ho bez otázky:
Jsem pro Tebe ta jediná?
Je jako růže půvabná,
dokáže ho smysly vábit,
kloboukem ovívat, pábit,
vůně její dny rozjasní.
Růže má však také trní,
popíchá a neukáže,
rány noci neováže,
samota do rozednění.
28.07.2015 - 22:07Zamila: dekuji za reakci. Je to vydřeně, nejsem přirozený talent. Jen mě to baví :-)
26.07.2015 - 16:15Fajn forma, ale nějak už na i na mě s tou veršotepárnou ty básně příliš svazujete ... Čtenář to pak nemůže správně hodnotit ... Je na tom znát, jak je to vydřené a vypočítané - a to je hrozná škoda.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svůdnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obavy
Předchozí dílo autora : První rozloučení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
