 16.07.2015 9 1419(17) 0 |
Uzamčená
v přežívání
...
Celý život
"my"
jenže mně
se stýská
...
po "já"
...
Občas si přeji
mít orlí křídla
a jen tak
proletět si svět
...
A z těch dlouhých
složených vět
chci aby nezbylo
vůbec nic
...
Chci pryč
...
Chci žít
...
Jenže nemám křídla
...
v přežívání
...
Celý život
"my"
jenže mně
se stýská
...
po "já"
...
Občas si přeji
mít orlí křídla
a jen tak
proletět si svět
...
A z těch dlouhých
složených vět
chci aby nezbylo
vůbec nic
...
Chci pryč
...
Chci žít
...
Jenže nemám křídla
...
21.07.2015 - 16:35Líbí se mi. :-) A mám to podobně a zatím také jen "občas". Takže zatím dobrý, ne? :-¨)
18.07.2015 - 14:45Já v tom cítím smutek a nespokojenost. Napsala bych, že správné "my" nemůže "já" zadusit, takže to nemusí být v protikladu, ale možná to pro tuhle situaci neplatí... Líbila se mi, přinutila k zamyšlení.
16.07.2015 - 21:42Zamila
Bacha na to jedno "mNĚ" hned v úvodu. Jinak taková křehká a milá poezie, leč bohužel málo originální. Tak příště radši něco, co jen tak nezapadne, hm ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen výkřik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hvězdná louka
Předchozí dílo autora : Pocit
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
John frederick hall» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
