přidáno 14.05.2015
hodnoceno 1
čteno 695(6)
posláno 0
Na žebříčku hodnot, až na té nejvyšší,
mám to, čemu nikdo nerozumí.
Jsem v eskapádách života protřelý smolař,
elektrickým šokem probuzený mechanik snů.
Zabořil jsem ruce do světa a nic se nestalo,
popuzen, znechucen prosím magickou temnotu
o kousek pochopení mého žluklého Já.
Jsem vosk, co hoří jasným plamenem zítřka,
který ze svíčky na hrob vylil se na konci dne.
Život v pastelových barvách si maluji,
ač neumím, jsem optimista a smrti se nebojím.
Teď už jen čekám, jestli smiluje se osud
a doufám, že hluk léta neumlkl napořád.

přidáno 15.05.2015 - 22:21
Je dobré znát sám sebe. Hezký pokus.:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco jako Já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bolí být sám
Předchozí dílo autora : A jaro zimu …

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Umouněnka :
Prostě Vivi, ta od sazí, duší Blázen, člověk, který má takovou představivost, jakou jí v tak ranném věku, ve kterém je, může závidět prakticky kdokoli...fantastické hrátky se slovy v jakékoli formě jí už dávno katapultovaly mezi elitu...jsem rád, že Tě znám... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming