![]() ![]() ![]() ![]() |
Pro ticho duše
Pro tu
která se zapomíná
a tak je mladá
a přece
dávnější než svět
k vrcholkům kopců
do míst
co patří jenom ptákům
to co nás tíží
půjdem poztrácet
...
A dolů na zem
budeme se dívat
na prašné cesty
z vesnic do vesnic
Poslední ze snílků
jimž neuťali křídla
za vlastní hrůzu z výšek
Za to
že vidí kamsi dál
že chtějí vidět víc
...
Pro ticho duše
Pro tu
která se zapomíná
a tak je mladá
a přece
dávnější než svět
k vrcholkům kopců
do míst
co patří jenom ptákům
to co nás tíží
své malé sebelásky
navždycky půjdem poztrácet
Pro tu
která se zapomíná
a tak je mladá
a přece
dávnější než svět
k vrcholkům kopců
do míst
co patří jenom ptákům
to co nás tíží
půjdem poztrácet
...
A dolů na zem
budeme se dívat
na prašné cesty
z vesnic do vesnic
Poslední ze snílků
jimž neuťali křídla
za vlastní hrůzu z výšek
Za to
že vidí kamsi dál
že chtějí vidět víc
...
Pro ticho duše
Pro tu
která se zapomíná
a tak je mladá
a přece
dávnější než svět
k vrcholkům kopců
do míst
co patří jenom ptákům
to co nás tíží
své malé sebelásky
navždycky půjdem poztrácet

Yasmin
Krásná slova ....Pro to ticho a lehkost ptačích křídel. A vidět víc a výš.

grainne
nádherné... jako bych byla kdesi v zadumaném kraji na Vysočině nebo na Šumavě, z podzima, odkudsi voní dým, syrová vůně zorané hlíny, klid a rozjímání

DDD: ano , já jsem tušila, že to tak myslíš, ale proto bych právě asi já zvolila jiný výraz, konkrétnější, který lépe vystihuje přesné pocity,vztahy... ale to je jen můj pohled...

vanovaso: Děkuju za zamyšlení. Když to zjednoduším - těmi "sebebeláskami" myslím hlavně to, co nás dělá malými. Sobectví, ješitnost atd. atd. Na tom nevidím pozitivního nic. Sám v sobě proti sobectví bojuju skoro celý život. Aspoň od chvíle, kdy jsem ho v sobě objevil :-)

taron: ŽblaBuňka: Děkuju za návštěvu :-) Musím se přiznat, že už jsem nad tím klavírem přemýšlel. Ale musel bych to ještě nějak otesat a nevím z kterého konce začít :-)

Jiří Turner: Děkuji :-) No jo, snílci... Tohle byla taky jedna z verzí, jenom, když jsem si tu část rozdělil na dvě pomyslné sloky, nemohl jsem se nějak přenést přes to, že by nezačínaly stejně dlouhým veršem. Ale když si to teď čtu, dochází mi, že je to stejně tak kostrbaté, že už je to asi jedno. Jdu to tam dopsat. To písmenko navíc je už vážně to nejmenší :-)

Ignácius J. Reilly: korálek: poll: Lenča: koiška: Vážně nevím, jak poděkovat... Jsem moc rád, že se líbí :-)

krásná, přidávám se k pozitivním komentářům, tedy ke všem... krásně plyně, krásně se čte a recituje, a má myšlenku, možná jen vkonci bych já nesouhlasila, sebeláska není vždy špatná, naopak někdy jí je málo, možná bychom se měli mít rádi více a pak by se to pozitivní odrazilo i ve vztahu k ostatním

hezké, romantické.
Jenom technicky k těm "snílkům" , možná jsem tupý, ale proč tam nenapsat " poslední ze snílků"?
Jenom technicky k těm "snílkům" , možná jsem tupý, ale proč tam nenapsat " poslední ze snílků"?

Timothy A. Postovit
Nádherná, Lehká a hluboká báseň, krásné obrazy a ještě krásnější obraty.)

Amelie M.: Vidíš, to mě vůbec nenapadlo. Přijde mi, že by musela být trochu míň rytmicky rozevlátá :-) Díky za podnět, budu o tom přemýšlet :-)

Ailin: Ano, křídel není potřeba se bát. Není ani potřeba si je závidět. Každý, kdo chce, je může mít :-)

já bych si ji klidně vzala s sebou k ohni a kytaře.. je mi příjemná, lidská.. určitě by jí to slušelo moc i s klavírem.. :)

Orionka: S těma snílkama máš pravdu. Zkoušel jsem to napsat jinak, ale nic se mi už tak nelíbilo. Třeba mě něco ještě osvítí. Tohle je vážně jazykolam.
Ta láska měla být původně v názvu. S velkým L. Jenomže pak mi došlo, že by ten název byl vlastně omezující. Protože to slovo má pro mě obrovskou spoustu významů.
Ta láska měla být původně v názvu. S velkým L. Jenomže pak mi došlo, že by ten název byl vlastně omezující. Protože to slovo má pro mě obrovskou spoustu významů.

Ta je krásná... jako by mi s každým jejím slovem povyrostla křídla - a cítím svobodu, volnost, let... Děkuju :)

Mám pocit, že bych poznala autora, i kdyby to byl anonymní den :). Je typicky tvoje, lehká a zvláštně neuchopitelná. Zřejmě umožňuje různé výklady, já v ní asi i vlivem zařazení do kategorie vidím lásku a to, jak nás povznáší. Jenom drobnost - na verši "poslední z snílků" jsem zaškobrtla, tohle by se recitovalo těžko.

Nádherná. Dotkla se mně někde opravdu hodně hluboko a bude tam ve mně rezonovat ještě dlouho. Úplně mě připravila o slova. Vážně je asi nenazvatelná....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nenazvatelná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smítka III.
Předchozí dílo autora : O prázdnu