přidáno 19.02.2015
hodnoceno 19
čteno 1362(26)
posláno 0


Zoufale volám do všech stran:
"Prosím, řekněte mi někdo,
proč všechno vypadá jinak,
když člověk zůstane tak sám?!"


Už vidím havrany létat nad poli.
Osamělý hlas o skály se tříští.
Slova utichla, už mě nic nebolí.

...

Nebolí?

ikonka sbírka Ze sbírky: Všehomíra
přidáno 14.11.2015 - 11:46
mně se to líbí...
přidáno 21.02.2015 - 11:58
korálek: těší mě, že se líbí, díky :-)
přidáno 21.02.2015 - 11:57
Jiří Turner: máš pravdu Jiří.. původně to opravdu byl delší obraz.. jen mi přišel hrozně křečovitý a tak jsem ponechala jen stěžejní myšlenku.. třeba se někdy povede lépe poskládat ty ostatní střípky a bude z toho ještě něco pěkného.. děkuji za zastavení :)
přidáno 21.02.2015 - 11:56
Yana: děkuju ti :)
přidáno 21.02.2015 - 10:44
volání o pomoc krátké a silné - silnější druhá sloka - hezké )
přidáno 21.02.2015 - 09:08
Připadá mi to, jako vytržené z nějaké delší básně( balady nebo poémy). Jo, jako by hrdina odněkud přišel a zvolal:
"Zoufale....
přidáno 20.02.2015 - 19:08
četla jsem ji před opravou a po, jo, takhle je to lepší, více se mi líbí druhá sloka
přidáno 20.02.2015 - 17:02
Slavo B: to by mohl být skoro citát.. :) díky za komentář!
přidáno 20.02.2015 - 17:02
Ailin: to mě těší ailin, děkuji :)
přidáno 20.02.2015 - 16:42
Samota bolí dokud se jeden neuvědomí že je na světě stejně vždycky sám. Za sebe. Hezké.
přidáno 20.02.2015 - 12:54
Lenča: Amelie M.: Je tolik druhů samoty... asi tolik, co lásky. Zajímavá báseň... líbí se mi.
přidáno 20.02.2015 - 12:36
oslov radek: díky..
přidáno 20.02.2015 - 12:30
ta se mně líbí
přidáno 20.02.2015 - 12:05
vanovaso: souhlasím a díky! ;) pod čarou bylo - zlomené sliby..
přidáno 20.02.2015 - 12:04
Lenča: ona je samota a samota :)) děkuju lenčo! :)
přidáno 20.02.2015 - 12:02
Tak já ti tedy odpovím, člověk není uzpůsoben k tomu,aby žil sám,tak asi proto...ale ber to s rezervou ,je to jen můj osobní názor,jinak báseň už je dopilovaná s Orionkou k dokonalosti...
přidáno 20.02.2015 - 11:57
Moc hezká, zajímavá, stručná, (ne)jasná :)
Samoty bát se přestávám,
díky ní sebe poznávám...
přidáno 20.02.2015 - 11:15
Orionka: díky.. má z mého pohledu svůj význam, ale také mi tam trošku skřípe.. takže asi půjde ten ocásek pryč.. :)

.. ehm.. počítala jsem slabiky! :D
přidáno 20.02.2015 - 09:33
Drásavý manifest osamělosti. Jenom nerozumím tomu závěru, ten je tam jakoby navíc, jednak graficky, navíc nesedí ani rýmem, přitom by to měla být nosná myšlenka, aspoň to tak vnímám.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prosím..!! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vínečko bílé
Předchozí dílo autora : Černý obelisk

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming