![]() ![]() ![]() ![]() |
Možná, že se mi to
všechno jen zdálo...
Ono i tak by to
nebylo málo.
Možná, že byl jsi jen
omamné snění...
Ale i tak se tím
sotvaco změní.
Možná, že byl jsi jen
má vlastní představa...
Tak živá, že v duši
jizva mi zůstává.
Možná je láska jen
šílená iluze...
...a hrátky s pocity
vrhají do krize.
všechno jen zdálo...
Ono i tak by to
nebylo málo.
Možná, že byl jsi jen
omamné snění...
Ale i tak se tím
sotvaco změní.
Možná, že byl jsi jen
má vlastní představa...
Tak živá, že v duši
jizva mi zůstává.
Možná je láska jen
šílená iluze...
...a hrátky s pocity
vrhají do krize.


Zamila
Lenča: A smajlíky taky, já vim :-D

vanovaso: Ta báseň je o jedné mé zkušenosti, o které si nejsem jistá, nakolik byla mou vlastní iluzí, představou, sněním. Toho člověka dál miluji, ale už si nic nenalhávám.
Díky za koment :)
Díky za koment :)

Moc hezká -celkově se mi líbí - nejvíc druhá a třetí část co krásně vystihuje lásku omamnou i krutou stále živou :-)

Zamila
Ailin: Pěkně napsáno ... :-)

Zamila
Celkově je to moc pěkná báseň. Hlavně první strofa. Úplný závěr mi ji trochu zabíjí - je příliš šroubovaný. No, a pak ty tečky všude bych nechala zmizet :-) Jo, a ještě slovo "sotvaco" - a bude to dokonalý :-D :-) Ale jinak pěkná :-)

Lenča: MOžná zůstává jizva... ale iluze to určitě není... souhlasím s Ailin...

Ailin: Souhlasím, opravdová Láska je s velkým L :) Je to vlastně Bůh, ta nejkrásnější, nejmocnější, nej... energie. A každý máme její střípek uvnitř sebe .)

Všechno je iluze :-) ... ale zrovna skutečná láska (a tím nemyslím zamilovanost) podle mě iluze není... Pro mě je láska to, co je věčné (mimo čas a prostor), bezpodmínečné - a nebolí to. To je pro mě jádro lásky - její podstata. Ale kolem toho jádra je spousta dalších vrstev, a tam bývá i smutek, bolest z odloučení, vlastně cokoliv... Mnoho těch věcí pomine - to, co je skutečné, zůstává.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Role se střídají...
Předchozí dílo autora : Mocná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?