Rošťák Mourek

V malém útulném domečku, jen se třemi světničkami, žila hodná kočičí maminka, která měla pět koťátek. Dvě krásné kočičí slečny Káju a Máju a tři kocourky Míšu, Ríšu a Mourka. Všichni byly po mamince mourovatí, až na Mourka, který měl tak jako tatínek sněhově bílou srst a na ní pár černých skvrnek. Mourek se nelišil jenom kožíškem i chování bylo od jeho sourozenců jiné. Všechny koťata byla poslušná a maminku na slovo poslechla, ale Mourek byl raubíř. Neposlouchal maminku s tatínkem a zlobil sourozence. Pořád se je snažil strašit, kousal je do oušek, škrábal je a prskal. Rodiče jeho vylomeniny z počátku omlouvali, doufali, že když začne chodit do školy, tak se brzy polepší. Jednou vystrašil svou paní učitelku, ale tak, že ještě celý den plakala. Maminka se na něj velmi nahněvala a pravila „Dokud nebudeš hodný, nebudeš tady doma!“ Uražený Mourek si sbalil uzlíček, odešel. Zabouchl dveře se slovy „Pché! Já přece nikoho nepotřebuji! Stačím si sám.“ Jenže když se setmělo, začal se bát. Schoval se, v jednom parku pod lavičku. Celou noc se třásl zimou a strachem. Moc plakal, ale na vrácení domů a poprošení za odpuštění byl příliš pyšný. Druhý den se zase toulal, už s ušpiněnými pacičkami po městě. Odpoledne uviděl na dětském hřišti pěknou copatou holčičku, která skákala panáka. Moc se mu líbila, pořád se usmívala. V tom k ní přiběhli čtyři kluci, začali jí za její pěkné blonďaté copy tahat, štípali jí, posmívali se jí a nakonec jí shodili na zem. Pak utekli. Mourek se okamžitě rozběhl k malé plakající slečně. Začal jí olizovat zraněné kolínko, mazlit se s ní aby jí utěšil. Povedlo se, holčička přestala plakat, vzala Mourka do náručí, aby si ho mohla vzít k sobě domů. Když však přišli do domu a uviděla je dívčina maminka, to se spustil povyk. „ No Emmo, podívej se na svoje punčocháče! Máš je celé potrhané. Vůbec si nevážíš věcí, co máš!“ Jenže když přišla Emmina maminka blíž, ke své dceři všimla si, že Emma má celé koleno odřené a tak se začala vyptávat, co se přihodilo. Emma mamince vylíčila celý příběh i to jak jí Moureček pomohl. Maminka se na Emmu přestala zlobit a dokonce jí dovolila, ať si kocourka nechá. Moureček byl moc rád, že má nový domov, ale na ten starý nezapomněl. Když viděl trápení Emmy, uvědomil si, jak ubližoval svým sourozencům a rodičům. Rozhodl se za nimi zajít a všem se omluvit. Maminka s tatínkem i všichni bráškové a sestřičky Mourka přivítali. Byli rádi z toho, že se poučil, i že má novou kamarádku.