 28.03.2008 2 1484(15) 0 |
Plakal nad osudem a nad věčností,
plakal nad sebou,
že upadl k zemi plné kostí.
Plakal sám a naříkal,
špinavý od lidí,
že ruku mu nikdo nepodal.
Zvedl se sám,setřásl tu špínu,
lidí z ulice bez tváří od slunce.
Chodil tou ulicí,bez života plnou,
poznával nenávist,lásku
a prosil Boha o naši spásu.
Snad přijde jednou den
a anděl křídel z peří,
nebude jen jeho sen.
Sen o lásce co v ní věří,
tělem na kříži ochoten,
vykoupit milostí božích!
R.K.
plakal nad sebou,
že upadl k zemi plné kostí.
Plakal sám a naříkal,
špinavý od lidí,
že ruku mu nikdo nepodal.
Zvedl se sám,setřásl tu špínu,
lidí z ulice bez tváří od slunce.
Chodil tou ulicí,bez života plnou,
poznával nenávist,lásku
a prosil Boha o naši spásu.
Snad přijde jednou den
a anděl křídel z peří,
nebude jen jeho sen.
Sen o lásce co v ní věří,
tělem na kříži ochoten,
vykoupit milostí božích!
R.K.
29.04.2011 - 06:48
Hlavou proti zdi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Náukup :)
Předchozí dílo autora : O lásce
