Vzkaz smrti

Přišla jsi bez pozvání a připravila mě o mou malou, hnědookou lásku.

ŠACH
bože, to bolí..

Zemřela mi v náručí, ale věřím, že šťastná.
Tam někde nahoře mi včera zaplanula malá, leč hvězdička velmi jasná.
Vidím jí všude, srdce bolí, jenže pak,
došlo mi, že nad zlým osudem lkát,
nemá cenu.
…
Začala jsem hledat s vírou, dát její smrti smysl.
A našla jednu malou, životem a lidmi zmučenou krásku.
Prosila očima o pohlazení, o mou lásku.
A dostala ji hned.
Pode mnou prolomil se bolesti led a já začala se topit.
V jejích hnědých očích, tak podobných těm, které důvěrně znám.
A tak jiná malá dnes přišla k nám..
…
Ustrašená, smutná a přitom všem tak šťastná z nového domova.
A víš co ty hnusná smrti??!
Dneska začali jsme psát příběh velké lásky a i kdybys přišla zas, nevzdáme se.
Budeme psát znova!
…
V útulku dala jsem slib ještě jedněm hnědejm očím.
Slib toho nejlepšího domova další týrané krásce,
se srdíčkem plným lásky a očima prosícíma o objetí.
Tím dnes končím.

Dneska jsem tě má malá, černá lásko pomstila a dala té mrše

MAT
…
Malá, děkuji ti za tvou lásku, vidím tě všude, miluju tě, nezapomenu..