|
Tohle je pro úžasného poníka, který 12.11. utekl na věčné pastviny...
 12.11.2014 4 808(14) 0 |
Měj se krásně na věčných pastvinách, konečně můžeš volně běhat a skákat tak, jak jsi to miloval.
Vzrůstem jsi byl sice malý, ale zato jsi měl velké srdce. Věřil jsi v sebe a nenechal ses odradit. Vždycky sis dokázal stát za svým. Nebyl jsi zlobivý, ale měl jsi nezkrotnou jiskru, kterou ostatní postrádali. Nikdy ses nenachal zlomit a vždycky jsi byl sám sebou. Byl jsi Poník s velkým 'P'.
Vzrůstem jsi byl sice malý, ale zato jsi měl velké srdce. Věřil jsi v sebe a nenechal ses odradit. Vždycky sis dokázal stát za svým. Nebyl jsi zlobivý, ale měl jsi nezkrotnou jiskru, kterou ostatní postrádali. Nikdy ses nenachal zlomit a vždycky jsi byl sám sebou. Byl jsi Poník s velkým 'P'.
02.12.2014 - 09:20j.f.julián
hmm...a za to ti posílám básničku Koní čas-není příliš veselá, ale třeba potěší...
13.11.2014 - 11:37Nádherné rozloučení. I slzičku jsem uronila. Láska je mocný cit, nehledě na to, ke komu ji cítíme.
12.11.2014 - 20:06Dozor
Hezky jsi to pro poníka napsala:)
Je to smutné, jsou to takové zlatíčka, patří k nám a každé loučení s nimi bolí
Je to smutné, jsou to takové zlatíčka, patří k nám a každé loučení s nimi bolí
12.11.2014 - 19:04Zamila
Fňuk. To mě mrzí ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křižovatka
Předchozí dílo autora : Život
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
