...
přidáno 19.08.2014
hodnoceno 3
čteno 898(7)
posláno 0
Léto,

jak prastará stuha, (natažená jak stárnoucí milenka po nočním milování), když v ústech dusno je a tváře roztoužené k zulíbání.

Na nebi cukrová vata, (chomáček blýštivých ostrých nožů), když v upoceném červenci si bouřka v noci brousí kosu.

Ta tichá chvíle, (čas vyčkávání na máchnutí), duše se sevřela, život - pamlsek odplivnutý.

Rozfouklé kadeře, kantáta smyčců - sál je plný, dešťové korálky,

na nebi pláče bouřkobraní.
přidáno 21.08.2014 - 08:42
tu jsem si četla už včera, nádherná.
přidáno 19.08.2014 - 23:50
To mě těší, děkuji
přidáno 19.08.2014 - 22:37
Tohle...když jsem sedával na kopci a čekal na bouřku, to chvění...to tam je. 1*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bouřkobraní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Odrazy dávnověku
Předchozí dílo autora : Déšť

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming