...
přidáno 30.07.2014
hodnoceno 3
čteno 855(6)
posláno 0
Nechci už popohánět řeku,
dívat se na svět cizím oknem,
v očích mít úsměv osleplého starce,
... rty z krepového papíru.

Hřeješ mé rozechvělé ruce,
jsi jako saze v komínu,
jsi moje nedopitá sklenka,
... jsi lžička medu z vesmíru.

Po kapsách drobky včerejšího studu,
kůzlátko v dívčím závoji,
nauč mě plavat v klidném proudu,
... naučí mě zemřít v pokoji.

Mostem jsi pro mne, lásko moje,
do lepších časů na zemi,
pro Tebe píšu milý Sartre,
... že pro lásku jsme zrozeni.
přidáno 30.07.2014 - 17:12
jo, dobrý ... fakt dobrý ... líbí se mi to ... je tam touha po životě, po lásce... všechno, o co jde...
přidáno 30.07.2014 - 15:41
Děkuji, váží si, že mé říkanky čteš, pak víš - píšu o všem, tak jak to mé dny přinášejí :-)
přidáno 30.07.2014 - 15:17
Sartr ..filozof? Píšeš pro filozofa, ženu , nebo muže? Hm...zajímavé vyznání :)) jestli to chápu teda dobře :)

Nevím proč, ale nejvíce se mi stejně líbila ta první sloka.
Jinak moc krásné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Báseň pro Sartra : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : Sousedův kocour

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming