Jedno nevinné AHOJ

Již dávno před tím jsme se znávali,
ale oba dva jsme jiné cíle mívali.
Že se sblížíme jsme netušili,
stalo se tomu tak jednoho chladného pondělí.

Stačila vteřina abys mě zahlédl
a minuta aby sis mě prohlédl.
Stačilo jedno ,,Ahoj“
a začalo mi být blaho.

Stačil jeden den abychom se poznali více
a ihned se mi začaly červenat líce.
Pochopili jsme, že si rozumíme
a přiznali si, že na sebe přes den pomyslíme.

Zkusili jsme spolu zajít ven
a po měsíci bylo pouto silné jako třmen.
Avšak kamarádi jsme byli jen,
stupňovalo se to ale každý den.

Nelitovala jsem žádné chvíle s tebou,
věděla jsem, že Tvé oči mě brzy vezmou.
Při procházkách jsme se za ruce drželi
a přestávali jsme být pouhými přáteli.
Stále více jsme se dotýkali rty,
až jsme začali používat slovíčko: ,,MY“.

Třeba z toho jednoho: ,,Ahoj“,
budu držet za pár let závoj.
Budu mít větší bříško
a oslovovat ji budeš třeba: ,,Miško“.

A tak ruku v ruce kráčejme spolu,
do toho jednoho určitého bodu.
Jež jeho jménem je ráj,
víš, naše láska je jako báj.
- MÁM TĚ RÁDA!!! ♥