přidáno 16.05.2014
hodnoceno 10
čteno 907(15)
posláno 0
Den hoří dnem lahve zapálen
a nebe od nedopalků doutná,
navečer sálá rudý lem,
obzor je oblý jako loutna.

Od jisker z komet popálen,
utekl jsem do posledního kouta,
a nevím kudy z něho ven
a jsem li volný nebo spoután.

Z výbušných substancí ustaven
do svého epicentra koukám,
navečer sálá rudý lem,
obzor je oblý jako loutna.
přidáno 16.10.2014 - 19:07
děkuji moc
přidáno 16.10.2014 - 12:27
Kouzelná báseň ... :-)
přidáno 20.05.2014 - 07:49
taron: děkuji
přidáno 18.05.2014 - 16:40
není co řešit, paráda :)
přidáno 17.05.2014 - 21:01
DDD: děkuji moc
přidáno 17.05.2014 - 20:59
ŽblaBuňka: děkuji
přidáno 17.05.2014 - 15:42
poetická kocovina ;o)))
přidáno 16.05.2014 - 19:09
Tohle je skutečně kus poezie se vším všudy. Celá je moc hezká, hlavně první sloka - ta je pro mě prostě dokonalá...
přidáno 16.05.2014 - 10:15
Děkuji, Orionko, možná je to více o kocovině (takové té komplexní) a neurčitosti, o té zcela jistě.
přidáno 16.05.2014 - 09:45
Nevím, jestli mě svedlo na scestí to dno lahve, nebo je to opravdu báseň o opilosti. Možná je to dané jistou neurčitostí, která se dá vyložit různě. Ale v každém případě zajímavě vyjádřeno, formě tleskám.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podvečer kdesi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Po proudu
Předchozí dílo autora : Pohled z okna hospody U parašutystů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming