|
Inspirace výletem do Prahy a cestou noční Českou Lípou
 05.03.2014 4 953(16) 0 |
Kráčím ztichlou ulicí,
snad jsem demonstrant
nad Pražským hradem,
na něhož míří hradní stráž,
když se nedostává snů,
snad jsem holubice,
co nese snítku Noemovi,
nejspíš mi Bible lhala.
A co když jsem zločincem,
s cejchem trestu na hrudi,
padá noc a přichází tma,
zas svítí jenom lampy,
a já vidím,
jak se v jeho světle lesknou
jako postrácené hvězdy
-střepy
a mě najednou napadá:
co když nemám boty?
snad jsem demonstrant
nad Pražským hradem,
na něhož míří hradní stráž,
když se nedostává snů,
snad jsem holubice,
co nese snítku Noemovi,
nejspíš mi Bible lhala.
A co když jsem zločincem,
s cejchem trestu na hrudi,
padá noc a přichází tma,
zas svítí jenom lampy,
a já vidím,
jak se v jeho světle lesknou
jako postrácené hvězdy
-střepy
a mě najednou napadá:
co když nemám boty?
10.03.2014 - 08:10milancholik: Za tu chybu se omlouvám, nevšimla jsem si jí. A cejch trestu je schválně. :) Má to tak být. Ono je to ten kousek, kde se nad tím může člověk pozastavit a popřemýšlet.... Cejch trestu?... Zbičování atp. :))
10.03.2014 - 06:28Dvě věci - má být Poztrácené hvězdy... a jedna subjektivní připomínka: moc mi nesedí spojení "cejch trestu" - to mi přijde jako nesmysl... Spíš bych řekl cejch zločinu, cejch křivdy, cejch vraždy.... Krásné dílo! Bavilo mě kochat se tvými pestrými obrazy slov. A závěr, jak píše Severak, to je příslovečná třešnička na dortu :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poztrácené hvězdy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Květy sakur
Předchozí dílo autora : Prokletí rodu III
