přidáno 13.02.2014
hodnoceno 2
čteno 1321(8)
posláno 0
Kdybych věděl,
že tě potkám.
Asi bych doma seděl
a oddal se fotkám.

Ve kterých bych vzpomínal,
jestli je tady?
Ta, kterou jsem dojímal
a pro ní žil navždy.

Protože
být jen s tebou,
byl dar, můj bože.
I když prsty mě zebou.

A u srdce mě mrazí,
když tady nejsi.
Naše oči se znovu srazí
a prosím ještě jednou, přej si:

Abych tě držel v náručí
jako tenkrát.
Zašeptal ti do uší,
že láska umí hřát.

Chci pohladit
dvě sametové tváře.
Milovat a neztratit
a položit je do polštáře.
přidáno 14.02.2014 - 17:48
To potkani byla nahoda, kdybych si to domluvit, tak bych se neodhodlal a koukal jen na fotky ... :)
přidáno 14.02.2014 - 17:17
Nerozumím tomu začátku...vyplývá z toho, že ji chceš, tak proč kdybys ji měl potkat, seděl bys doma a oddával se fotkám? Spíš bys ji vyšel vstříc, ne? Nebo to možná nechápu správně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta k Tvému srdci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tajemství poslední noci
Předchozí dílo autora : Vítězství, cit a vášeň

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :
Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming