Ty+Já=My

© Megynka


Jsi jak neřízená střela,
co všechno najednou by chtěla,
jsi jak louže vypuštěná,
co v nádechu oněměla ...


A kde ty loňský sněhy jsou?
Všechno "naše" navždy odnesou.


Jsi jak bílá a černá figurka,
co visí na nich cedulka,
jsi jak vítr s deštěm dohromady
a přitom nemáš žádné protiklady.


A kde všechno to krásný je?
Na kousky se rozbije.


Jsi jako med, co vyrábějí motýli,
nikdy a v ničem se nemýlíš,
jsi jako zrnko máku,
co chutná jak pár libových párků.


A i když tě občas k smrti nesnáším,
jsi to právě ty, na kterou pořád myslím...
A tak mi všechno krásný promiň,
vím, že jsem to tím všechno zkonil!...