 27.11.2013 11 1120(16) 0 |
Vstávám a neslyším tvůj hlas,
jen později zkreslený telefonem,
slyším tě,
-zrovna teď mi to stačí...
Chodím spát,
v uších zní mi tvé přání
dobré noci,
ale stále mě trápí,
že u mě nejsi.
Čekám zoufání,
když u sebe tě nemám,
místo toho naděje
se ve mě rozhoří...
Doufám, že znovu přijdeš,
že budu spát v tvém náručí,
musím čekat,
čekat, než se navrátíš
a vyhnout se zoufání...
jen později zkreslený telefonem,
slyším tě,
-zrovna teď mi to stačí...
Chodím spát,
v uších zní mi tvé přání
dobré noci,
ale stále mě trápí,
že u mě nejsi.
Čekám zoufání,
když u sebe tě nemám,
místo toho naděje
se ve mě rozhoří...
Doufám, že znovu přijdeš,
že budu spát v tvém náručí,
musím čekat,
čekat, než se navrátíš
a vyhnout se zoufání...
27.11.2013 - 15:27BorůvkaB: Ono to "po letech" není nic ve zlém, ale je to život. I milované osoby můžeš mít plné zuby.
Přeju ti ať vydržíte :-)
Přeju ti ať vydržíte :-)
27.11.2013 - 14:51mannaz: Tak my se vidíme jednou za 14 dni, pokud nejsou prazdniny. A to je horší než mučení. A k tomu po par letech: Ja doufam, že to tak mít nebudu, mrzelo by mě to. Děkuju za komentář. ;)
27.11.2013 - 11:26Tohle je krásné. Dobře, že ti schází, je to příznak zamilovanosti. Horší je, že po letech je to spíš takhle: "Konečně taky jednou vypadl z baráku."
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekám zoufání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V korunách stromů
Předchozí dílo autora : Bráníš mi v rozletu
