Černobílá kolorita

Mít svůj vlastní svět uprostřed okolního světa. Touha a zároveň obava spojit tyto dva světy dohromady v jeden celek.
autor Marbal Škutin
přidáno 22.11.2013
kategorie básně/život
hodnoceno 1
čteno 1174(11)
posláno 0
Jsem pamětník
z černobílých filmů
vidím zeleň stromů,
blankyt nebeských sfér.

Jen za pětník
koupím v kleci ctnosti,
vypustím v opilosti,
svět bude zas fér.

Z nor od lišek
budu mít pelíšek,
tam přečkám zimu.

Jestli se vyčasí
sychravé počasí,
zažiju psinu.

Ale co když ne!

Jsem nádoba
s množstvím stesku, žalu,
kterou pro náladu
plníš melancholií.

Jen ozdoba
visící na stromečku
v opuštěném domečku,
napaden letargií.

Z plat od vajec
budu mít kavalec,
kde přečkám léto.

Než na mě nasněží,
pohnu se jen stěží,
uvězní mě to.

Ale co když ne!

Ale co když…

ikonka sbírka Ze sbírky: Vzpomínky přítomnosti
přidáno 22.11.2013 - 09:33
Yana
vtírá se pod kůži ta tvoje pocitovka, je někdy těžké spojit to co je v nás a to co nás obklopuje, moc hezky se mi ta báseň čte, taková plynoucí melancholie, v závěru s nadějí nebo se zoufalstvím, to jsem moc nerozeznala, ale to je jedno, ať si odnese každý to své

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černobílá kolorita : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rána
Předchozí dílo autora : Akční zboží

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming