Krok do ztracena

Stin

30.10.2013

básně/život

978(11)

Dlouho již kráčíš ve stínu a v trápení,
svazují tvoji už tak slabou duši.
Ubozí chudáci, poutníci ztracení,
stále jdou dál a dál, snad něco tuší.

Utíkáš za světlem, cesta je daleká,
stačí jen klopýtnout, jsi zase zpátky.
Chceš býti hrdinou, co tmy se neleká,
jsi pouhá loutka a kolem jsou hrátky.

Jsi součást divadla, ztratil jsi kontrolu,
vláčí tě do míst, kde umíráš žalem.
Snad sis jen nemyslel, že jsi na vrcholu,
stojíš tam v hlubině, v kousíčku malém.

Zkusil jsi však někdy přeříznout provázky?
Zkusil jsi vykročit a neklást otázky?

Komentáře (6)

17.01.2015 - 17:55

Amelie M.

Stin: přečetla jsem si to jako monolog staříka s precizní výslovností.. a hned je to lepší! :))

17.01.2015 - 17:20

Stin

Amelie M.: Chápu, to může zadrhávat. Problém je, že občas do svých básní vkládám určité pocity a postavy, které správně vyzní asi jenom mně. Třeba konkrétně tato báseň v mých představách zní zhruba jako monolog vychytralého satirického staříka s precizní výslovností. Zhruba. Těžko se to popisuje. :D

17.01.2015 - 16:09

Amelie M.

tak ten konec se mi moc líbí! :) básnička plyne celkem lehce.. jen ty dva první řádky mi trošku ruší rytmus při čtení.. zadrhávají..

31.10.2013 - 23:08

Stin

Děkuju za názory. :-)

31.10.2013 - 22:49

Lasak

Líbí se mi hodně ten obsah. Navíc je sepsaný do povedené básně :)

31.10.2013 - 09:31

oslov radek

zajímavé