Už jí slyším

Jsi uzel na časovém pásmu,
když se ti čáry na přechodu slijí v jeden pruh,
jsi stručný nápis na strouze,
když se nerozhlížíš kolem klapko uslzená

Reklamy na lyže
namachrovanců z velkoskladů,
schoulit se do suchýho voka,
co zvládlo obkroužit ďůlek

Paňáří z radvance
mávaj na kreténa za kredencí,
„ještě jedno kolečko!“
ať se nám nic nezdá,
posledního šluka
pro kluka, co ho šuká
navlhčená ruka

Jsi zužující se smyčka na toku soudnosti,
pleteš si svetr z tasemnic, jen tak mezi dveřmi
mrazírny a sauny, na oslavu flóry a fauny
zatápíš porodním prknem, pod kamny zvrácenosti
tajně na sebe mrknem a -
půjdem skákat saltíčka z kaskád událostí,
i když to oba neumíme, prej dva mínusy jsou plus
v chumlu chuchvalců zbytečné chvátat,
s jíním ve stínu krčit se před paprsky
ostudné posloupnosti, vyrvat se ze spárů
kornatění kohoutků,
rozklíženými rty vypouštět lokál,
hladovět z lenosti,
přežírat se ze stresu,
ve volné chvíli nenacházet nabídky k pnutí

Užívej podzimu azimute, mamute
pozdravuj nadmuté, naduté, napnuté
přes vyvoněné té
špitají, šeptají, reptají,
tuší kde je šmé
popel ve volební urně

Ještě jeden čaj, jacka k tomu, copa. Holka kouká na Holmese, kterej vypadá jak model na spodní prádlo, že tam není drožka, asi nikdo neřeší. Všední den. Polotchýně tu nechala Aha, že prej už nemám sbírat houby, že když přemrznou, tak jsou v nich mykotoxiny. Nevim, udělal jsem si smaženici a nic mi zatím není. Večer mrzlo určitě. Jedno vajíčko mi spadlo do dřezu a druhý na zem. Je jí blbě, pila burčák, protože nesnášim jednoho jejího kumčafta. Působí na mě jak muleta na bejka. Típnul jsem jí mobil, šel s kámošem na dvě dvandy a pak jsem se koukal s její mámou na Vyvolený, přijela k doktoru na kvika. Musel jsem si dávat tričko před voči, když tam ten magor Vladko řval. Vůbec nevim, o co šlo. Dneska se pusinka v práci několikrát poblila, prý mi dělá radost, když je bezmocná. Asi už bysme si měli zatopit, jenže se nikomu nechtěj dát pryč ty věci od kotle, ale což, odpoledne máme okno na západ. Za měsíc odlítáme, přijde mi, že nic nemám, jsem zvědavej na ten spacák, co by měl přijít zítra, na sněhu bych v něm neměl chcípnout, no nevim, to bych radši vyzkoušel v Čechách, než tam. Aspoň jsem si koupil dobrý brejle, beztak jsou taky z Vietnamu, jen jsou desetkrát dražší, protože je prodávaj Češi, prej z Rakouska. Kalhoty z Austrálie šitý beztak někde na Filipínách. Sandále už zase nikde nemaj, stejný jako loni. Na konci září se mi pomalu vysmějou, blb z rockpointu. Dám si mořskej plod plněnej čokoládou a prcnu tuhle zbytečnost na internet. Lepší bejt grafoman než sadista. Podobojí. Můj nejlepší kámoš je asi diskouš, dařilo se mu to skrývat 22 let, nedávno zas přijel s kamionem, prej jen tři pivka, že je unavenej a já říkám dobrý, dobrý, přijď radši rovnou k nám, mám tu dost dobrýho chlastu. A von né, že je v kabině jak v krabici a že nechce do další krychle. Jako, kdyby byla knajpa něco jinýho. Nic, jedna hospoda, druhá, třetí, nucený vodky, motaný cíga, a že chce kebab. Zkrátka a dobře do centra mě nedostal, šel sám a ráno odjel do Maďarska. To je pointička viď? Minule mu dole totiž jedna holka na dýze povídala, že s ním chce spát, to se mu ještě nikdy nestalo, tak si myslím, že šel pokoušet štěstí dál. Chodí s o jedenáct let starší ženskou, kvůli němu se rozvádí, nebo už se možná rozvedla, dokážou se hádat i tři týdny v kuse, já ani půl hodiny, tudíž jsem pro něj v tomhle divnej. Jenom rád flirtuje, maminy po něm prostě jdou, Brandon z maloměsta. Má vyraženej zub, na levý tváři mu už půl roku kvasí nějaká podkožní bulka velikosti velkého lískového oříšku, dluhů má kolem dvouset táců. Bejvalej pikař, no nic, spát, hají. Bejby už taky usnula u podsvícený plynový píčoviny. A já tu čumím do týhle krávoviny, nikdy nepochopím, jak to někdo mohl vymyslet, stačí kliknout a hraje ti koho zrovna chceš. A spousta jinejch švandiček, třebas maily od matky. Toho jacka je škoda, fakt je mastnej a taky tak dobrej. Myslel jsem si, jakej budu dneska bůh, no nic sázka za 48, výhra 77. Chartu bych asi podepsal, i když pořádně nevím, co to bylo, snad už se děti ve škole učí i moderní dějiny. Pokud příští týden potkáte ve čtvrtek a v pátek v Praze někoho docela našrot, tak jsem to já. Bude to trošku debaser. Těžko tam hledat nosorožce pijícího z tajícího ledovce. Jedu na koncert za litr a už teď se těším, až si po něm sednem někam v klídku na pívo. Na Václaváku? Nebo kde ta pošahaná Lucerna je. Teplej podmírák za pade. Tam je asi fakt lepší se zhulit. Zkrátka a dobře, na pseudovelký věci je lepší se asi netěšit. Nemysli na budoucnost a jdi už taky spát, třebas to bude všechno lepší než si představuješ.

Po práci chlast, to je asi jediný, co dnešní pohodové čtvrteční odpoledne vymyslím a udělám. V kapse mikiny v předsíni mám dva nádherný lesklý kaštany. Kdysi mě napadlo - jak poznáte, že jste staří? Že už nefoukáte do odkvetlých pampelišek. K tomu teď dodávám. Víte jak poznáte, že už jste staří. Když nezvednete první kaštan, který daného roku uvidíte. Nebo tak nějak, formulace, pfff. Hm, vínko, červený samozřejmě, z bílýho mě pálí žáha, ostatně skoro jako ze všeho. Asi se mi blbě polyká okolí. Třináct a půl procenta, to jde. Stará bude koukat, heretik, neumytý nádobí, otevřený víno, před dveřma další dopitá obilnina, sežraná houba v mikroteňáku, nevyzvedlej tiket, co nás měl rádoby spasit, nedojezená bonboniera na skleněným stolku, pralinky, hrnky, usušená růže, beztak za nějakej průser, zahliněné ponožky, opuštěná úesbéčka, myš. Mmmm, jako bych byl v Kalifornii. Zapnout troubu, mrsknout tam předmraženou pizzu, s ničím se nesrat. Dneska jsem si z nouze zakouřil samce a dal. Prej jenom na mlíko a na mastičky, kecy. Cestou domů jsem v podchodu na plakátě viděl nápis psaný psace, celkem jsem se zasmál. Plány jsou na hovno. Dlouhodobý určitě. To nádobí můžu umýt ráno, jenom to poklidim, aby to nevypadalo tak podezřele zevlácky, zítra totiž nikam nevstávám, tak co. Jako techýnko dobrý, ale stačilo.Ty jo a ono dohrálo, jako kdyby mě slyšelo. Co dáme k uklízení? Určitě rock´n´roll, aby nás to tolik nesralo, můžeme nudné činnosti spojit s tancováním. Schlastala ses někdy s chlapem na schodech, chlámala ses občas s chalanem po chaluhách? Jedem, pseudoúklid, co je mokrý, to se počítá. Fuj, to by byl hnus, kdybych musel zejtra na dva roky na vojnu. Pěkně si udělám presíčko, možná samovárek s kapkou sluníčka, k tomu dva pořádný chleby s pažitkovým máslem, šunkou od kosti, dírkovaným sýrem, nakládanou kukuřičkou posypanou špetičkou kary, jen co se pakobylce do pusy vejde. Kdo by se netěšil na zítřek, když se nikam nemusí? Nechápu znuděný zjebance, co se semknutými dlaněmi spílají na nepřízeň osudu, vždycky se můžeš nějak zmastit a pak už si vystačíš sám ne? Dopsal jsem tuhle větu, chtěl rozsvítit žárovku v obýváku, abych viděl na ten bordel a tím vyhodil pojistky v celým bytě. Praskla, ze tří si to dává už jenom jedna. To se mi to kecá, když za mnou za deset minut dorazí láska mojeho života. Celej svět mi může bejt u džastra. No a co, tak jsem připitej, předevčírem byla taky. Olížu jí kozy a pomačkám zadek, tak.