Šedobílá existence

Jen.

*

Jeden.
Nádech.
Výdech.

..a úder srdce.

Cyklus dnů a nocí
a ten nekonečnej pocit nevědomosti o hranicích

Reality.
Abstraktna.
Sexu.

..a absurdity.


Naše zavřený oči

podstata splynutí


a


čas…


Při průměrnym počtu 18ti výdechů za minutu.
Kolik z nich je zbytečných?

(kolik skutečných?)

(a kolikrát se ve dvou znásobí?)

Umělcům dnes často voní něha v dlaních
/po nikotinu a občas i po sladkym, víš?
a oni to milují

/ jestli mi rozumíš /

jediný prázdno
vstupující do těla, co lidi nebolí
jediná vůně, pro kterou na nádechu skutečně záleží
chvíle, po který můžeme cítit skutečnou hloubku naší duše
výdechy, kterým dovolíme mít svou vlastní podobu
jen za „malou“ cenu
cenu pohasínajícího žáru někde za obzorem konečků prstů
ohně
deklarujícího pohasínající čas v nás
a na malou chvíli
má zase celej svět právo existovat
existovat uprostřed nás