 21.09.2013 8 1166(18) 0 |
Touha po něčem,
co nemám.
Mít můžu,
ale něco mi to nedá.
Pořád dokola,
každý den.
Polykat chemii,
co mou naději...
...posílá dál.
Kde jsi...
...Kdy přijdeš?
co nemám.
Mít můžu,
ale něco mi to nedá.
Pořád dokola,
každý den.
Polykat chemii,
co mou naději...
...posílá dál.
Kde jsi...
...Kdy přijdeš?
15.10.2013 - 19:37Hm, pěkné. Hodně to dýchá světem, který je pro mě jako pro kluka dost vzdálený. A nevím, co to je.
07.10.2013 - 22:32Hm - musim priznat ze to hle je sakra dobre cteni.
Mel bych jen dve - ani ne vytky spis poznamky...
1. V první sloce me strasne rusi posledni radek - rozumnej z melodickeho hlediska
2. Na konci je to dobry zaver - lec něuzu si pomoc sle jako by tomu chybelo nejske posledni klepnuti /
Jak riksm jen pripominky.jinak velmi - VELMI dobre!
Mel bych jen dve - ani ne vytky spis poznamky...
1. V první sloce me strasne rusi posledni radek - rozumnej z melodickeho hlediska
2. Na konci je to dobry zaver - lec něuzu si pomoc sle jako by tomu chybelo nejske posledni klepnuti /
Jak riksm jen pripominky.jinak velmi - VELMI dobre!
22.09.2013 - 12:54Povedené dílo, jednoduše napsáno a to tomu dodává tu správnou sílu. Mě se líbí. Hezké.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nebreč : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bez naděje, víc
Předchozí dílo autora : Když na tobě ležím
