Mé každodenní barvy. I omlouvám se za Jáství.
přidáno 19.09.2013
hodnoceno 7
čteno 1302(18)
posláno 0
Bílá jak stěna
jako papír čistý
(vytrhnout listy
vyvrhla bych střeva)
...
Sedím a dýchám
...
Tolik síly
...
Vstaň!
...
Nezvracej!
...

Bílá jak stěna
jako papír čistý
úzkostí jak listí
z podzimu vytržena
...
přidáno 22.09.2013 - 17:37
Sucháč: .. už je lépe :) souhlasím s tebou. Díky
přidáno 22.09.2013 - 00:50
Bude líp
jen se nebát
vstát a jít
a žít...
přidáno 21.09.2013 - 07:22
Luka: To mě těší. Milé, děkuji :)
přidáno 20.09.2013 - 20:43
Moc se mi líbí. První sloka je výborná...celá je moc dobrá
přidáno 20.09.2013 - 11:25
Dá se říct...
přidáno 20.09.2013 - 07:34
metaverz: Souhlasím :)
přidáno 19.09.2013 - 22:07
Nejdůležitější je vždycky vstát i když se cítíme tak mizerně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Melancho-psycho-agro-sociofobie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svěcená
Předchozí dílo autora : - Nemrkej na něj -

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming