 18.09.2013 5 1243(13) 0 |
Snad jednou za tisíc let a skoro jako zázrakem,
byl jsem zrovna tam, přilétla kometa
s večerním soumrakem.
S oddaným pohledem raněné laně,
však spalujcí žár lité saně.
Byl to zázrak a já byl zrovna na světě,
spalován láskou nezištně.
Přání už jediné,poslední myšlenka,
zrodit se z popela,
každých tisíc let.
byl jsem zrovna tam, přilétla kometa
s večerním soumrakem.
S oddaným pohledem raněné laně,
však spalujcí žár lité saně.
Byl to zázrak a já byl zrovna na světě,
spalován láskou nezištně.
Přání už jediné,poslední myšlenka,
zrodit se z popela,
každých tisíc let.
27.09.2013 - 14:45Souhlasim se Severakem :-) Je to spíš jak písnička než báseň, ale i tak tahle je nádherná... kam jsem to tu pozvánku na tábory?
19.09.2013 - 21:29Spatřil jsem kometu,
oblohou letěla,
chtěl jsem jí yazpívat,
ona mi zmizela. :-)
oblohou letěla,
chtěl jsem jí yazpívat,
ona mi zmizela. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kometa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Královna
Předchozí dílo autora : Pouť
