Báseň poví vše, i víc.
přidáno 19.07.2013
hodnoceno 4
čteno 1445(15)
posláno 0
Topím se v lásce;
už dochází dech.

Deformuji tvář svou
v masce
deformuji i svou duši
v ztracených snech.

Uvězněn svými emocemi
jak kostry zazděné
v prastarých zdech,
vypouštím tu
svůj poslední vzdech.

Tvá láska ke mě umřela;
já umírám též,
hledám ji tu v nebi lásko,
pověz kde je,
kde?!?

Tvůj polibek je
pro mé tělo krev,
nechalas mě vykrvácet,
moje srdce už je samotné
a zoufale schne.
přidáno 21.07.2013 - 10:14
Devils_PIMP: Děkuji, děkuji, bratře!
přidáno 21.07.2013 - 10:14
BorůvkaB: Tak... já neumím psát nic jinýho, než to, co cítím. Tak proto jsou depresivní :)
přidáno 20.07.2013 - 21:57
Velmi slusne
přidáno 20.07.2013 - 13:51
Tak je tak krásná! Nemám, co bych jí vytkla a tím se mi líbí ještě víc :) Jen má smutný obsah :( Ale sedí mi do nálady ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Realizace
Předchozí dílo autora : Skrytá, však na povrchu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming