 17.06.2013 2 1398(12) 0 |
Lehký dým,
v usedavém míru.
S pohledem hrdým,
prodíráme díru.
Díru v srdci.
kde jsi? Kde jsi?
Oblouznil si mnoho srdcí.
Kam pořád jen odcházíš?
Sluneční zář,
padá mi do očí.
Nevidím tvou tvář,
kalhotky se nesmočí.
Vyjdeš z mých úst,
nasáváš se do mě.
Má závislost může ještě narůst,
časem všichni litujeme.
Unavená nevrní dívka,
toužící po nádechu.
Kuřák je má přezdívka,
přestaň radši v dohledu.
v usedavém míru.
S pohledem hrdým,
prodíráme díru.
Díru v srdci.
kde jsi? Kde jsi?
Oblouznil si mnoho srdcí.
Kam pořád jen odcházíš?
Sluneční zář,
padá mi do očí.
Nevidím tvou tvář,
kalhotky se nesmočí.
Vyjdeš z mých úst,
nasáváš se do mě.
Má závislost může ještě narůst,
časem všichni litujeme.
Unavená nevrní dívka,
toužící po nádechu.
Kuřák je má přezdívka,
přestaň radši v dohledu.
17.06.2013 - 21:56
Dýchej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kdepak tě mám?
Předchozí dílo autora : Až dorazím domů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
