Chytilo mě klíště

Chytilo mě klíště,
kouslo mě do hýždě,
hrozně mě to pálí,
všichni se mi smáli.

A pěkně se napilo,
svou snídani zapilo,
a už nemá žízeň,
tohleto je přízeň.

Moje milé klíště,
co si počneš příště,
až mě zase chytneš,
z mého prdu chcípneš.

Jen si krve lízneš,
jak chudinka pípneš,
udělá ti pomník,
náš pan dobrej školník.

Já se lidí nebojím,
jsem přec dravé klíště,
do akce se zapojím,
budeš křičet čistě.

Já jsem klíště skalnatý,
že ti není hanba,
zvládnu chlapy svalnatý,
je to celkem sranda.

Ty máš, klíště, odvahu,
že se mě nebojíš,
marně mrháš námahu,
mé tělo nedojíš.

Už jsem získal odvahu,
tak proč se tě mám báti (přízvuk na 2.sl.),
rozsekám ti vnitřnosti,
když budeš dál sráti.

Srát tě už dál nebudu,
a vezmu to zkrátka,
rozstřílím tě brokovnicí,
bude z tebe zátka.

Zlý klíště mě nasralo,
rozšláp jsem ho tedy,
a vylouhoval v octu,
bylo zlý a šedý.

Jelikož však v lese bydlím,
tak to není sranda,
přepadla mě v noci,
dravých klíšťat banda.

Chtěli mrtvé klíště pomstít,
napadli mé tělo,
celý posetý jsem byl,
brečet se mi chtělo.

Proto od té doby,
klíšťat se jen bojím,
a za svým názorem,
nadále si stojím:

Když tě chytí klíště,
tak si ukryj hýždě,
nebo si z nich klíště,
udělá své hřiště.

Tisícovky klíšťat,
když po tobě lezou,
musíš je poslechnout,
nebo ti tam vlezou.

Udělej jim jejich sochu,
nebo bude ámen,
a vytesáš sekyrečkou,
na sochařský kámen:

Chytilo mě klíště,
kouslo mě do hýždě,
hrozně mě to pálí,
všichni se mi smáli.

Chytilo mě klíště,
kouslo mě do hýždě,
hrozně mě to pálí,
všichni se mi smáli.

Chytilo mě klíště,
kouslo mě do hýždě,
hrozně mě to pálí,
všichni se mi smáli.

Chytilo mě klíště,
kouslo mě do hýždě,
hrozně mě to pálí,
všichni se mi smáli.