Jedničky a nuly

Za pohledy si tvořím příběhy
a můžu Tě s nimi seznámit
ale potom by dosáhli konce
a to si nemůžeme dovolit.

Mám ráda tuhle myšlenku
a bývaly časy, kdy jsem z ní měla deprese
ale, víš
mozek je pouhým hřištěm
nemusíme konat tu, kterou nechceme
/Za představy se odpovědnost nenese.

Stačí když to je
v divotvorných snech
plných nádechů
a klesání hrudi
zrychleného tepu
a zkratů všech jedniček a nul

mám ráda Tvůj stůl

Jeden život, v mysli dalších 30
a pět mínus dva krát
počet Tvých pih
tucet
co umějí hláskovat
mé jméno.

Možná je to jenom tím
že je jaro.

Korunovat Tvé ruce.
Na hrad
na hlad
a na chuť

A nebo jenom jen tak, že je krásně.