Levice, pravice, korupce, tuneláři a - Kmotrov :-)

1. napsal jsem: „Za prvé – kdo privatizoval státní podniky = jejich bývalé vedení, což byli prakticky stoprocentně komunisti a STBáci (prostě korytáři minulého režimu)...“
Kmotrov namítá: „Souhlasím, je ovšem třeba podotknout, že to bylo za vlády, jejíž ministrem financí byl Václav Klaus, nepamatuji se, že by mu to nějak vadilo. Daleko horší bylo, že tito noví majitelé nechtěli tyto podniky vést, ale pouze z nich odčerpat prostředky, vzniklo nové slovo -tunelář, dělo se tak ve velké míře a to za vlády Václava Klause.“

Začnu odzadu. Souhlasit lze s myšlenkou, že se to dělo za vlády Václava Klause, jen bych zdůraznil to, co píše sám Kmotrov - jde o období, kdy byl Václav Klaus ministrem financí a prezidentoval Václav Havel. Toto období – privatizace českých firem – je totiž pro ono následné „tunelování“ naprosto zásadní. Vraťme se do doby krátce po roce 1989.
Východní blok se rozpadl. Výroba nemá odbyt, protože mnohé bývalé socialistické státy mají obrovskou inflaci a nejsou schopné platit za zboží. Mnohé naše podniky se propadají do ztráty, je potřeba rychlá privatizace (odstátnění). V principu bylo možné se otevřít západnímu kapitálu a prodat naše firmy zahraničním firmám. Pravděpodobně by to bylo řešení dobré, co se efektivity výroby týče. Přišlo by vedení firem „ze západu“ a zavedlo „západní režim“ výroby (zkušenosti, odbytiště…). Politicky bylo ovšem neprůchodné! Šlo by o výprodej našich firem cizákům. Proto bylo „politicky“ rozhodnuto, že privatizovat bude nejprve český „kapitál“. Pochopitelně žádný český kapitál v té době neexistoval. A nepamatuji si už, jestli v té době někdo navrhoval privatizaci prodejem zahraničním investorům, ale řekl bych, že ne, že šlo o politickou shodu napříč stranami.
Toto rozhodnutí má ale své důsledky. Stát (zastoupený ministrem financí Klausem) připravil dva druhy privatizace: velkou a malou (přímou a kuponovou). Ta první znamenala, že „někdo“ přijde s projektem, jak „zachránit“ (= udržet nad vodou) firmu. Součástí toho projektu bylo také finanční zajištění, tj. příslib banky, že na tento projekt půjčí peníze. Kdo dokázal sestavit projekt? Samozřejmě to byl pouze někdo z bývalého vedení = někdo z komunistů. Těžko můžete chtít po svářeči, aby rozuměl plánování, ekonomice, personalistice… A kdo byl ve vedení bank? Samozřejmě také bývalí komunisté, takže se snadno domluvili s bývalými komunisty ve vedení firem a poskytli bankovní záruky.
A tady odtud pramení hlavní problémy!
Ani podniky privatizované v kuponovce na tom nebyly lépe. Ze stejného důvodu nich zůstalo „u moci“ staré vedení = bývalí komunisté.
Mohlo se to udělat jinak? Vyloučit komunisty z privatizace? No, v podstatě ne. Ze dvou důvodů.
Ten první spočívá v tom, že nikdo jiný podniky čtyřicet let neřídil, že kdyby se komunistům zakázalo privatizace se účastnit (a pokračovat ve vedoucích funkcích), nebyl tu nikdo jiný, kdo by je nahradil. Ne, že by jejich řízení bylo výtečné! Jako komunisté rozuměli socialistické výrobě a o kapitalismu měli dost mizernou představu. Nemůžeme se tedy divit, že většina firem stejně zbankrotovala.
Druhý důvod je politický – a tentokrát jde za Václavem Havlem – odstavení komunistů od moci nebylo možné, protože Havel se s komunisty dohodl (poprvé ho volil komunistický parlament). Díky „sametovosti“ revoluce, nebyla jejich „diskriminace“ možná.
Kmotrove, vidíš tu nějakou jinou možnost? Jak privatizovat, aby majetek zůstal v „našich“ rukou, ale ne v komunistických? Já myslím, že tu jiná varianta nebyla, že Klaus coby ministr financí z politického zadání vytěžil maximum, co šlo.
Jediné, co občas slyším jako námitku (a s čím se dá i částečně souhlasit) je „rychlost privatizace“. Že se prý mělo počkat na zákony a teprve pak privatizovat. To vypadá na první pohled rozumně, ale má to háček. Západní demokracie měly sice nějaký vyzkoušený zákonný rámec, ale nikdy nestály před problémem privatizace podstatě všech firem ve státě! Nepočítaly s tím. Takže představa, že budeme několik let čekat, až parlament schválí stovky zákonů dle západního stylu a PAK budeme kvalitně privatizovat je chybná minimálně ze dvou důvodů. Za prvé proto, že by v té době už nebylo co privatizovat a za druhé: NDR (socialistické Německo) se spojilo s „západní“ spolkovou republikou SRN a ze dne na den přijalo zákony spolkové země. Tedy to, po čem jest voláno – ověřený západní zákoník. Ovšem nebylo to nic platné. Východoněmecké firmy byly vytunelovány stejně jako ty naše. Ten zákoník prostě nebyl stavěný na privatizaci takového rozsahu. Nikdo nic takového do té doby nedělal.
Ještě snad – nemyslím, že by většina těch komunistů, co zprivatizovali firmy, je chtěla od začátku jen tunelovat. Možná ano, ale spíš bych řekl, že plánovali, jak se stanou úspěšnými kapitalisty (ve vedení firem se vyskytovali většinově korytáři, menšinově ideologičtí fanatici), a teprve, když zjistili, že to nezvládají a firma jde pod jejich vedením nezadržitelně ke dnu, rozhodli ji „pomoct“ a vytunelovali ji. Když nemůže být „jejich“, tak nebude ničí.

2. O vlivu opoziční smlouva na korupci jsem napsal: „...Tuhle pomluvu rozšiřují uražení zástupci „pravdy a lásky“, které opoziční smlouva odstavila od koryta...“
Kmotrov: „I tuhle větu můžu považovat za pomluvu.“

Inu, Kmotrove, já bych řekl, že ne. Opoziční smlouva byla smlouva mezi dvěma politickými stranami, které se dohodnou na tom, že nevstoupí do koalice, ale jedna umožní druhé menšinovou vládu. Obecně není menšinová vláda nic nedemokratického a vyskytují se relativně často. Nějaké povídání o nich je zde:
http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/256-problematika-mensinov
ych-vlad.html
Menšinová vláda vzniká, když dvě strany zastupující obvykle levici a pravici nemají samy dost hlasů na vytvoření vlády a z nějakého důvodu (politické vydírání, rozdílnost programů) nechtějí jít do koalice z dalšími menšími (středovými nebo extrémistickými) stranami.
Každá menšinová vláda musí mít ovšem dojednanou podporu té druhé „velké“ (opoziční) strany, jinak by nemohla vládnout ani den. Ovšem pouze u nás je tato dohoda (nazvaná opoziční smlouva) dehonestována jako zavrženíhodná. Proč byl standardní demokratický jev tak zavržen? Protože díky němu šli od válu právě Havlisté, tak to pomlouvali horem dolem?
Ale pojďme přímo k věci. Četl jsi opoziční smlouvu? Tady je její text:
http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/text-opozicni-smlouvy-mezi
-cssd-a-ods/14455
a tady je navíc i text doplňků postupně uzavíraných, kdyby ti samotná smlouva nestačila:
http://zpravy.idnes.cz/plne-zneni-dodatku-opozicni-smlouvy-mezi-
ods-a-cssd-fhq-/domaci.aspx?c=A000126133255domaci_lsd
Tak, a pokud tvrdíš, že to není jen pomluva od pravdoláskařů, jistě mi hravě najdeš bod (body) opoziční smlouvy, které umožnily onen rozvoj korupce (která by bez opoziční smlouvy nenastala).

3. Napsal jsem: „...Ti starší si možná vzpomenou na dobu, kdy vznikala. Malé strany (obdoba dnešní TOP a WW) vyhrotily své vyděračské požadavky na maximum a navíc měly podporu prezidenta Havla...“
Kmotrov: „A Václav Klaus před volbami burcoval národ k mobilizaci proti vládě levice a po volbách obrátil o 180 stupňů a posadil levici do vlády, připomněl bych v rámci objektivity.“

V rámci objektivity? Já nevidím nic neobvyklého na tom, že burcuji proti programu strany s rozdílným (téměř opačným) přístupem k vládě, ale pokud si mám vybrat mezi špatnou variantou a ještě horší variantou, volím tu špatnou. To není obrácení o 180º. Přesně tak jsem se zachoval i já, když jsem jako pravičák „burcoval“ (nadneseně řečeno) proti vládě levice, a nakonec volil Zemana jako „menší zlo“. Mimochodem, ze stejného důvodu – volba menšího zla (zde v podobě Franze) – jsem v prvním kole volil Schwarzenberga :-))


4. Kmotrov: „Tvrdit, že Schwarzenberg je zastáncem levicové EU, je nesmysl, je to zastánce EU, spousta pravicově orientovaných lidí jsou zastánci EU.
EU je levicová protože je momentálně Evropa levicová, Až bude Evropa pravicová bude pravicové i EU. Dnes se idea jednotné Evropy snadno kritizuje, jinak to viděli lidé po 2. sv. válce.“

Není to nesmysl. Já jsem sám hlasoval pro vstup do EU – ovšem v představě (evidentně naivní), že EU je instituce podporující podnikání a svobodu a odpovědnost jedince. Netušil jsem, že z jednoho socialismu vylézám a lezu do druhého.
Už jsem psal jinde, že levicovost je určena mírou státního přerozdělování a s tím souvisejícího omezování osobní zodpovědnosti. Důsledkem je ekonomický propad a extrémní nárůst korupce, protože právě obří státní penězovody vytváří příležitost k obří korupci. Tady je třeba hledat příčinu! Lézt dnes do EU je ekonomická sebevražda.
Pokud tvrdíš, že spousta pravicově orientovaných lidí jsou zastánci EU, tak tu pravicovost odvozuješ z něčeho úplně jiného, než z ekonomického hlediska – a máme ten pojem odlišně definovaný – jen těžko se můžeme domluvit.

5. Kmotrov:
„Ve druhém kole jsem volil Schwarzenberga, jako menší zlo.
Nevěřím, ani Klausovi, ani Zemanovi.“

Víru ti brát nebudu.
Ale zajímal by mě tvůj názor na tohle:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-havluv-vzor-byl-naci
sticky-filosof-heidegger-pze-/p_spolecnost.asp?c=A130317_204622_
p_spolecnost_wag