 23.03.2013 3 1106(17) 0 |
Sedím na dřevěném sedadle
tramvaje číslo 22 mířící do neznáma
a hypnotizuji čas digitálních hodin
sekundu po sekundě odpočítávám
kdy přijde správná chvíle vyskočit
a zamířit proti proudu času
Oči tikají v rytmu blikání číslic
jdoucích za sebou v řadě
jako housata za pyšnou kachnou
při přechodu asfaltové řeky
V nenadálém mžiku mezi nimi
projíždí ocelové monstrum
stejně tak se v mém zorném poli
nevinně mihnou černé oči
Sedím na dřevěném sedadle
tramvaje číslo 22 mířící do neznáma
a čas se z nenadání zpomalil
když jsem jim věnoval pohled
v tu chvíli jsem se začal v nich topit
a já jsem toužil se ponořit
do ještě větší hloubky té duše
ale pak, pak nastala chvíle
zamířit proti proudu času
tramvaje číslo 22 mířící do neznáma
a hypnotizuji čas digitálních hodin
sekundu po sekundě odpočítávám
kdy přijde správná chvíle vyskočit
a zamířit proti proudu času
Oči tikají v rytmu blikání číslic
jdoucích za sebou v řadě
jako housata za pyšnou kachnou
při přechodu asfaltové řeky
V nenadálém mžiku mezi nimi
projíždí ocelové monstrum
stejně tak se v mém zorném poli
nevinně mihnou černé oči
Sedím na dřevěném sedadle
tramvaje číslo 22 mířící do neznáma
a čas se z nenadání zpomalil
když jsem jim věnoval pohled
v tu chvíli jsem se začal v nich topit
a já jsem toužil se ponořit
do ještě větší hloubky té duše
ale pak, pak nastala chvíle
zamířit proti proudu času
25.03.2013 - 09:55pochopila bych to jako zamilovat se?( myslím zamířit proti proudu času) ta báseň mi přijde taková metaforická, ale tím jak si ji situoval do tramvaje 22, tak nevím asi často tím směrem jezdíš, nebo jsi chtěl vyjádřit něco frekventovaného, třeba jen tvé snění, není nezajímavá
23.03.2013 - 11:44přemýšlím co znamená to "zamířit proti proudu času", ale zní to rozhodně dobře...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V tramvaji číslo 22 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Odpuštění pro Tebe
Předchozí dílo autora : Delfíní píseň pro tebe
