Sněží...do křídel Sněží....

Vím,a proto se bojím
říct nahlas ty hlouposti
vše jednou vrátím
sliby své,vděčnosti
tak co se mění
jak vyslovené přání
krajina bez citu
když hledá kousky
rýmu na polštáři
ukradené něžnosti....
tak jak se daří
zarmoucený snílku
tu krásnou chvilku
když se rozzáří...
pohledy..i smutné tváře
slova si uložím
když se položím
do těch nadějí co stěží
nejde popsat slovy
když kolem sny si běží
do těch básní
Sněží...
do křídel..sněží
Sněží.....