Poslední noc

Večer
když ulehám do své postele
zatahuji hedvábné záclony svého vědomí
do prázdného domu
pomalu vniká stín
jen sklenice tři dny staré vody
na nočním stolku
a prášky
co mi v lékárně nechtěli dát

poškrábáná deska na gramofonu dohrává
zpěv kostlivců
cítím blíž a blíž
hlas posvětí mě k sobě čím dál hlasitěji volá

dívám se na ruce
na čáry
co teď jasně svítí
dlaně plny jizev od pomyslných dýk

v klidu
nepropadám panice
v koutě se krčí už jen mé duše stín

a co bude dál

OTAZNÍK
...

venku
tma tmoucí

tma jako oceán

tma zhaslých lamp a uhašených loučí
...

možná za pár hodin
až budou kapky svítání kapat na okap
naposled se podívám do nebe
a marně zamaskuji slzy na své tváři

celý život trávíme čekáním
a při odcházení
nejedno zjizvené srdce
perlami naposled zazáří

a zmizí....