Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.
přidáno 30.01.2008
hodnoceno 5
čteno 1066(13)
posláno 0
Zoufale předčítám ze stránek katedrály,
šedivá obloha posměšně kyne,
schoulený hledajíc ty, kdož se odevzdali,
ty jejichž světy jsou tragicky jiné.

Odejít z místa kde mohl jsi létat,
bojím se návratu, mám v očích slzy,
srdce mě zradilo,přestalo tepat,
možná že později, přece však brzy.

Vítr si pohrává s kelímky od kávy,
na slunci trpící strašlivou zimou,
tělo chci položit do tepla, do lávy,
zahřát, co zmrazil jsem zmarem a vinou.
přidáno 30.01.2008 - 18:09
ma kouzlo...
přidáno 30.01.2008 - 17:49
moc hezký :)
přidáno 30.01.2008 - 17:25
je nádherná...;) nádraží...taky mě už několikrát inspirovalo....
přidáno 30.01.2008 - 16:54
joj.. tak zas po nejake dobe si nas obdaril dalsi velmi peknou basni... chvalim.. nemam vyhrad.. joj... :-D
přidáno 30.01.2008 - 16:04
Pěkný!
Zvláštní, taky mě občas inspirovalo to naprosto nepoetické prostředí nádraží a něco jsem si tam psávala...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zoufale předčítám ze stránek katedrály.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Miluji tě!
Předchozí dílo autora : Poslouchal jsem krásná slova..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming