Ester Krejčí S01E04: Transformace kapaliny (stará verze)

VAROVÁNÍ: Toto je zastaralá a zavržená verze této epizody. Čtěte prosím 2. vydání: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24320-ester-krejci-s01e04-
transformace-kapaliny-2-vydani . Původní verze epizody je zde zachována pro účely zkoumání a srovnávání, ne pro běžné čtenáře.

──────────────────────────────────────────────

Postavy:
MELANIE NAVRÁTIL (žena, 18) -- student
KŇOUR (muž, 22) -- student
ESTER KREJČÍ (žena, 19) -- student
TAMARA JANŮ (žena, 19) -- student, identická sestra Barbory Janů
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student
HLÁŠENÍ (ženský hlas) -- hlášení z reproduktoru v trolejbusu
NIKITA KRÁL (muž, 18) -- student (*)
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 18) -- student
ŠEDÝ HOCH 1 (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
ŠEDÝ HOCH 2 (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
ŠEDÝ HOCH 3 (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
RADEK (žena*, 18) -- student, FtM transsexuál po terapii na oddálení puberty, ale před operativní změnou pohlaví (*)
VOJTĚCH VERNER (muž, 18) -- student (*)

(*) -- takto označené postavy se v ději sice objevují, ale nic neřeknou a nic významného neudělají



1. Střídání Brambor

Třída (oktáva B) ráno před vyučováním. Ve třídě je teprve osm studentů. Melanie Navrátil přijde k nástěnce, na které visí reklamní leták z minulého týdne s nápisem:

----
Proč se částice s kladným nábojem v atomovém jádře přitahují?
Homosexuální protony - v Horké bramboře!
----

Melanie Navrátil jej sejme a na jeho místo pověsí nový reklamní leták s nápisem:

----
Umíte proměnit vodu ve víno? Oni ano!
Iluzionisté a kouzelníci - v Horké bramboře!
----

Se sejmutým letákem se pak vydá směrem k umývadlu, pod kterým je koš.



2. Kňourání

Tatáž třída během velké přestávky. Ester Krejčí, sedíc v lavici, si čte učebnici dějepisu. Přistoupí k ní Kňour.

KŇOUR: Dobrý den, krásko.

ESTER KREJČÍ: (Položí učebnici na lavici a ohlédne se za sebe.) To říkáte mně?

KŇOUR: Jasně. (Dívá se jí do očí.)

ESTER KREJČÍ: (Uhýbá pohledem.) A jak vás to napadlo? Viděl jste film Kráska a zvíře a chcete zjistit, zda to funguje i v praxi?

KŇOUR: Ne. Masturboval jsem nad obrázky protonů z minulého čísla Horké brambory a napadlo mně, že můžu místo toho potěšit skutečnou ženu.

ESTER KREJČÍ: Hm... tak jděte nějakou najít. Já jsem jen hologram. (Zvedne učebnici a pokračuje ve čtení.)

KŇOUR: (Zakroutí hlavou a odejde ze třídy.)

Po chvíli Ester Krejčí odloží učebnici, vstane a přijde k Melanii Navrátil, mažící tabuli.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

MELANIE NAVRÁTIL: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Zdá se, že Kňour se dostal do období říje.

MELANIE NAVRÁTIL: Jak jste na to přišla?

ESTER KREJČÍ: Otravoval už i mě. (Ohlédne se.) Možná je to tím, že je říjen.

MELANIE NAVRÁTIL: Mě také. Řekla jsem mu, že s ním nechci nic mít, dokud nevstoupí do komunistické strany.

ESTER KREJČÍ: To bylo chytré.

Melanie Navrátil dokončí mazání tabule a odejde k umývadlu. Ester Krejčí ji následuje.

MELANIE NAVRÁTIL: (Ždímá houbu.) Mimochodem, ve čtvrtek pořádám oslavu státního svátku. Jste zvaná.

ESTER KREJČÍ: Děkuji, ale nemám zájem oslavovat vznik samostatného Československa tolik let po jeho zániku. To je jako slavit narozeniny někoho, kdo už umřel. Moji rodiče to dlouhodobě kritizují.

MELANIE NAVRÁTIL: (Odloží houbu.) A neláká vás možnost seznámit se tam s nějakým klukem?

ESTER KREJČÍ: (Po krátkém váhání.) Ne.

MELANIE NAVRÁTIL: (Pokrčí rameny.) Jak myslíte.



3. Návod na kouzlo

Učebna určená studentům majícím volnou hodinu. Ester Krejčí a Melanie Navrátil odpočívají, sedíce u dveří. Do učebny vejde Tamara Janů a přijde k nim.

TAMARA JANŮ: Dobrý den. Četly jste ten článek v Horké bramboře?

MELANIE NAVRÁTIL: Ano, už jsem ho četla.

ESTER KREJČÍ: Já ne. Co se tam píše?

TAMARA JANŮ: Je to o magii.

Pauza.

ESTER KREJČÍ: A konkrétně?

TAMARA JANŮ: (Začne předříkávat zpaměti:) Kdo by nechtěl žít ve světě čar a kouzel. Čáry máry, při nichž se dějí zázraky, odedávna fascinovaly lidi jako jste vy. Touha po tajemnu je spalovala a soužila.

ESTER KREJČÍ: Moment. (Přeruší ji a krátce se zamyslí.) To má znamenat pálení čarodějnic?

TAMARA JANŮ: Hm... (Zamyslí se.) Ne, ten článek pak byl o kouzlech.

ESTER KREJČÍ: A co vás z něj nejvíc zaujalo?

TAMARA JANŮ: Je tam návod, jak proměnit vodu ve víno.

ESTER KREJČÍ: Je k tomu potřeba víno?

TAMARA JANŮ: Není.

ESTER KREJČÍ: Tak to zní zajímavě. Jak to tedy dělají?

TAMARA JANŮ: Zaprvé - vezměte čirou sklenku a naplňte ji zhruba do tří čtvrtin vodou.

TAMARA JANŮ: Zadruhé - vezměte dutou kouzelnickou hůlku a naplňte ji sirupem s příchutí černého rybízu.

ESTER KREJČÍ: Aha.

TAMARA JANŮ: Zatřetí - vezměte neprůhledný dostatečně velký šátek a zakryjte s ním sklenku, aby ji diváci neviděli.

TAMARA JANŮ: Začtvrté - zamávejte hůlkou a ťukněte s ní o sklenku, aby se z ní sirup vylil do vody.

TAMARA JANŮ: Zapáté - obsah sklenky hůlkou rychle zamíchejte.

TAMARA JANŮ: Zašesté - odkryjte sklenku divákům.

TAMARA JANŮ: To je vše.

ESTER KREJČÍ: A nebude divákům víno s příchutí černého rybízu podezřelé?

TAMARA JANŮ: Proč? Vždyť stejně nikdo neví, jak chutná víno.

ESTER KREJČÍ: Vinaři by s vámi nesouhlasili.

TAMARA JANŮ: Zkusím si to. Po vyučování si zajedu koupit hůlku.

MELANIE NAVRÁTIL: Ve čtvrtek se u mě bude konat oslava. Můžete tam to kouzlo předvést.

TAMARA JANŮ: Výborně, ráda přijdu.



4. Přesvědčování

Vedlejší místnost fitness centra popsaná u obrazu 5 v 2. epizodě. (Místnost bez oken. Na stropě svítí načervenalé LED osvětlení. U vstupních dveří se nachází umývadlo s tekutým mýdlem. V místnosti je pět strohých dřevěno-kovových stolů s podobně strohými židlemi.)

Ester Krejčí a Moje vinná réva společně pojídají pizzu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji za tu půlku pizzy.

ESTER KREJČÍ: Není zač, zasloužíte si ji. Těší mě, že trávíte čas se mnou, když máte tolik jiných přátel.

MOJE VINNÁ RÉVA: Bylo by mi vás líto. Nechtěla bych, abyste zůstala sama. Mimochodem, víte, že zítra bude u Melanie Navrátil oslava?

ESTER KREJČÍ: (stroze:) Vím. (Zakousne se do pizzy.)

MOJE VINNÁ RÉVA: Netváříte se zrovna nadšeně.

ESTER KREJČÍ: (Polkne.) Copak já se někdy tvářím nadšeně?

MOJE VINNÁ RÉVA: No, asi ne. Ale na té oslavě si přece můžete najít nové přátele.

ESTER KREJČÍ: Nemám v plánu tam jet.

MOJE VINNÁ RÉVA: (překvapeně:) Cože? Proč?

ESTER KREJČÍ: Netěší mě takové společenské akce. Na letošní oslavě Svátku práce jsem se od začátku do konce nudila. Raději zajdu do knihovny a přečtu si nějakou úvahu na téma "k čemu jsou dobré státní svátky".

MOJE VINNÁ RÉVA: Ester Krejčí, nemůžete se celý život stranit ostatních. Musíte občas mezi lidi.

ESTER KREJČÍ: Hm...

MOJE VINNÁ RÉVA: (Krátce se zamyslí.) Tak to alespoň udělejte pro mě. Já tam půjdu a chyběla byste mi. Chci tam jít s vámi.

ESTER KREJČÍ: A kdybych si tam přece jen našla nějakého nového přítele, opustila byste mě?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ne, to bych nemohla. To bych vám neudělala.

ESTER KREJČÍ: Dobře. Půjdu tam tedy s vámi.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.)



5. Cesta

Interiér trolejbusu. Na každé straně je jedna řada sedadel. Na pravo (ve směru jízdy) je navíc přerušena dveřmi.

Na sedadle naproti dveřím sedí Ester Krejčí v černém kabátě, který nosí po venku. Trolejbus zastaví na zastávce a otevřou se dveře.

HLÁŠENÍ: Zastávka Nádraží Podolí. Příští zastávka - Socialistická.

Nastoupí Moje vinná réva a přijde k Ester Krejčí.

MOJE VINNÁ RÉVA: (vesele:) Dobrý den, ráda vás vidím.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

Dveře se zavřou a trolejbus se rozjede.

MOJE VINNÁ RÉVA: Notak. Alespoň jednou projevte trochu nadšení. Dnes možná potkáte svou životní lásku a vy se tváříte jako byste jela na pohřeb. (Zahledí se na Ester Krejčí.) Hm... a jste oblečená jako na pohřeb. Chtěla bych vidět, co byste si vzala na uzavírání partnerství. (Poznámka: V EDDR se místo svatby uzavírá partnerství.)

ESTER KREJČÍ: Náhodou, černá angyklos je nyní v módě. -- Už sedmnáct let.

Trolejbus zpomalí, zastaví na zastávce a otevře dveře.

HLÁŠENÍ: Zastávka Socialistická. Příští zastávka - Komunistická.

ESTER KREJČÍ: Zajímalo by mě, kdo vymýšlí ty názvy zastávek.

MOJE VINNÁ RÉVA: To mě také.



6. Uvítání

Pozdní odpoledne. Domovní dveře dvoupatrového rodinného domu s adresou Komunistická 13. Ester Krejčí a Moje vinná réva přijdou ke dveřím. Moje vinná réva zazvoní na zvonek. Otevře jim Melanie Navrátil.

MELANIE NAVRÁTIL: Dobrý den.

MELANIE NAVRÁTIL: (na Ester Krejčí:) Tak přece jste přišla.

ESTER KREJČÍ: Přišly jsme spolu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Můžeme dovnitř?

MELANIE NAVRÁTIL: Ovšem, pojďte.



7. Hala

Velká hala čtvercového půdorysu. Vzdálenější polovinu haly zabírá masivní ocelový stůl s židlemi. Na stole je přehnaná zásoba zákusků a různých druhů nápojů.

Dataprojektor tam na stěnu promítá mapu Československa z roku 1919. Bližší polovina haly je volná pro tanec či postávání. V obou bližších rozích jsou navíc nízké skříňky. V hale je už zhruba deset hostů.

Nikita Král sedí u dataprojektoru a něco dělá na notebooku. Jana Zlomilová se prochází po hale, nenápadně se rozhlížejíc.

Melanie Navrátil dovnitř přivede Ester Krejčí a Moji vinnou révu.

ESTER KREJČÍ: Jaký bude program?

MELANIE NAVRÁTIL: Dnes žádný pevný program nemáme. Je to spíš oslava při příležitosti státního svátku než nějaký ceremoniál.

ESTER KREJČÍ: (ironicky:) Žádný program? To vypadá na velmi zábavný večer.

MELANIE NAVRÁTIL: Můžete se na příklad posadit ke stolu a dát si zákusky a pak třeba diskutovat.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkujeme.

Melanie Navrátil se odejde věnovat dalším hostům. Ester Krejčí a Moje vinná réva zajdou ke stolu a posadí se.

MOJE VINNÁ RÉVA: Chcete diskutovat o odkazu prezidenta Masaryka?

ESTER KREJČÍ: Já ne. A vy?

MOJE VINNÁ RÉVA: Já také ne. Ale proč ne vy?

ESTER KREJČÍ: Nemám nic proti prezidentu Masarykovi, ale raději přemýšlím o současných problémech lidstva, se kterými se dá ještě něco dělat. Na historii jsou tu jiní.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ale vždyť maturujete z dějepisu!

ESTER KREJČÍ: Protože mi to jde; ne proto, že by mě to zajímalo. -- Stejně je to jedna válka za druhou.

Ester Krejčí a Moje vinná réva se na sebe mlčky podívají.

ESTER KREJČÍ: (Zamyslí se.) Co si myslíte o takovém globálním oteplování?

MOJE VINNÁ RÉVA: No... podle mě je to důsledek lidské činnosti a všechny země na světě se musí spojit, aby omezily emise skleníkových plynů, a umožnily tak obnovení přírodní rovnováhy.

ESTER KREJČÍ: Zajímavý názor. Jenže všichni se nikdy nespojí, a když se omezí jen někteří, ostatní budou skleníkových plynů vypouštět ještě víc. (Pokrčí rameny.) Je to beznadějné.



8. Příprava kouzla

Melanie Navrátil přivede do haly Tamaru Janů.

MELANIE NAVRÁTIL: Kde máte sestru?

TAMARA JANŮ: Sestra nepřijde, objímá stromy. Má je raději než hlučné uzavřené prostory.

MELANIE NAVRÁTIL: To je škoda. (Odejde opodál.)

Tamara Janů přijde k jedné ze skříněk a vybalí na ni z batohu sklenku, šátek, lahev sirupu s příchutí černého rybízu a černou kouzelnickou hůlku.

TAMARA JANŮ: (Zamyslí se.) Hm... (Vrátí se k Melanii Navrátil.) Promiňte, kde bych tu sehnala vodu?

MELANIE NAVRÁTIL: Nechcete čaj? Sama jsem ho vařila. (Ukáže na velký stůl.)

TAMARA JANŮ: Ne, potřebuji vodu na to kouzlo.

MELANIE NAVRÁTIL: Aha. Tak třeba v prádelně, pojďte.

Melanie Navrátil a Tamara Janů odejdou z haly.



9. Globální oteplování

Tatáž hala. Ester Krejčí a Moje vinná réva sedí u stolu.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Ohlédne se. Ukáže na šedé hochy - skupinku tří černovlasých hochů v šedých angyklos, postávajících opodál.) Tamhle je několik atraktivních kluků. Zkuste se s nimi pobavit. Třeba se vám někdo z nich zalíbí.

ESTER KREJČÍ: Dobře. (Vstane a přijde k hochům. Všimne si, že všichni tři jsou si dost podobní.) Dobrý den.

ŠEDÝ HOCH 1: Dobrý den.

ŠEDÝ HOCH 2: Dobrý den.

ŠEDÝ HOCH 3: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Hm... jste si podobní. Jste trojčata?

ŠEDÝ HOCH 1: Ne, jsme jen spolužáci.

ŠEDÝ HOCH 2: Ano, spolužáci.

ŠEDÝ HOCH 3: Přesně tak.

ESTER KREJČÍ: Aha. A do které chodíte třídy?

ŠEDÝ HOCH 1: Do septimy.

ŠEDÝ HOCH 2: Na Podolí I.

ŠEDÝ HOCH 3: (Souhlasně přikývne.)

ESTER KREJČÍ: To je zajímavé. Jaký je váš názor na globální oteplování?

Šedý hoch 2 a šedý hoch 3 se na sebe podívají.

ŠEDÝ HOCH 1: (Poškrábe se na hlavě.) No, globální oteplování je zvyšování průměrné teploty na celém světě.

ESTER KREJČÍ: Dobře. To je definice. Ale jaký na to máte názor?

ŠEDÝ HOCH 1: No... názor...

ŠEDÝ HOCH 2: Je to dobře, protože nám bude teplo.

ŠEDÝ HOCH 1: Ano, dobře.

ŠEDÝ HOCH 3: Přesně tak.

ESTER KREJČÍ: Nemáte obavy z tání polárních ledovců a zvyšování hladiny světových oceánů?

ŠEDÝ HOCH 1: Kdepak.

ŠEDÝ HOCH 2: Kašleme na to.

ŠEDÝ HOCH 3: Přesně tak.

ESTER KREJČÍ: A kde se bude hrát lední hokej?

ŠEDÝ HOCH 1: No... globální oteplování je špatné.

ŠEDÝ HOCH 2: Souhlasím, je špatné.

ŠEDÝ HOCH 3: Přesně tak.

ESTER KREJČÍ: Lední hokej se stejně většinou hraje na uzavřených stadionech, takže tomu to vadit nebude.

ŠEDÝ HOCH 1: Aha. Globální oteplování je dobré.

ŠEDÝ HOCH 2: Skvělé, bude nám teplo.

ŠEDÝ HOCH 3: Přesně tak.

ESTER KREJČÍ: (Vzdychne si.)

Přijde k nim Tamara Janů. Ester Krejčí otevře ústa s úmyslem něco říct, ale Tamara Janů ji předběhne.

TAMARA JANŮ: Promiňte, potřebuji něco přenést. Pomůže mi někdo?

Šedí hoši se otočí k Tamaře Janů.

ŠEDÝ HOCH 1: Já!

ŠEDÝ HOCH 2: Ne, já!

ŠEDÝ HOCH 3: Já.

TAMARA JANŮ: Tak pojďte.

Šedí hoši odejdou s Tamarou Janů. Ester Krejčí se zamračí a odchází směrem k Mojí vinné révě.



10. Stud a Medvídek Pú

Tatáž hala (před chvilkou). K Mojí vinné révě přijde Jana Zlomilová.

JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den, Moje vinná révo.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.) Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Mohu přisednout?

MOJE VINNÁ RÉVA: Můžete, posaďte se sem. (Ukáže na druhou volnou židli - ne tu, kde seděla Ester Krejčí.)

JANA ZLOMILOVÁ: Jsem moc ráda, že jste přišla. Jste můj nejlepší přítel.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.

JANA ZLOMILOVÁ: Hm... hledáte tu také kluka k seznámení?

MOJE VINNÁ RÉVA: Já ne, ale tamhle Ester Krejčí ano. (Pohledem naznačí směr k Ester Krejčí.)

JANA ZLOMILOVÁ: (udiveně:) Ester Krejčí? (Zazírá naznačeným směrem.)

Ester Krejčí se otočí a vrací se k nim. Jana Zlomilová se najednou tváří jako by nic.

ESTER KREJČÍ: (na Janu Zlomilovou:) Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den.

MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Tak co?

ESTER KREJČÍ: Myslela jsem si, že nebudou schopni vlastního názoru, ale že nezastávají ani ten převzatý mainstreamový, to mě... hm... naštvalo. Doufám, že se do nikoho takového nezamiluji, protože to bych se pak asi musela předávkovat léky.

Moje vinná réva a Jana Zlomilová mlčí.

ESTER KREJČÍ: (Uvažuje nahlas:) Nebo si nechat vymýt mozek, což vyjde na stejno. -- Nevyjde. Sebevražda je důstojnější a zahrnuje menší utrpení.

MOJE VINNÁ RÉVA: Neberte to tak tragicky. Jednou si nějakého kluka najdete, věřte mi. (Usměje se na Ester Krejčí.)

JANA ZLOMILOVÁ: O tom jsem právě chtěla mluvit. Už docela dlouho čekám, že mě někdo začne balit a ono nic.

MOJE VINNÁ RÉVA: Kluci se stydí. Buďte za to ráda. Ti, kdo se nestydí, bývají nechutní.

ESTER KREJČÍ: (Opět se zamračí.) Zato ti stydliví bývají k nakousnutí. Před chvilkou jsem měla chuť jich pár pokousat.

JANA ZLOMILOVÁ: Hm... Moje vinná révo, pomohla byste mi? (Zadívá se Mojí vinné révě do očí.)

MOJE VINNÁ RÉVA: (trochu udiveně:) Najít kluka?

JANA ZLOMILOVÁ: (souhlasně:) No.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Pokrčí rameny.) Dobře, pokusím se. (Otočí se na Ester Krejčí.) Nebude vám vadit, když vás tu nechám?

ESTER KREJČÍ: Myslím, že nebude. Kdyby se objevily abstinenční příznaky, budu vás kontaktovat.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře. (Otočí se na Janu Zlomilovou.) Pojďte.

Moje vinná réva a Jana Zlomilová odejdou. Ester Krejčí zajde za Melanií Navrátil.

ESTER KREJČÍ: Promiňte.

MELANIE NAVRÁTIL: Ano?

ESTER KREJČÍ: Máte tu něco ke čtení?

MELANIE NAVRÁTIL: (ochotně:) Mám tu knihovničku, pojďte.

Melanie Navrátil zavede Ester Krejčí ke skříňce, kde si Tamara Janů zkoumavě prohlíží kouzelnickou hůlku. Poblíž skříňky stojí kbelík s vodou.

TAMARA JANŮ: (na Ester Krejčí:) Ester Krejčí, mám problém.

ESTER KREJČÍ: Jaký?

TAMARA JANŮ: Když do hůlky naliji sirup, vyteče hned druhým koncem.

ESTER KREJČÍ: Zkoušela jste ten druhý konec ucpat?

TAMARA JANŮ: Nezkoušela. A čím jej mám ucpat?

ESTER KREJČÍ: Zkuste použít vlastní inteligenci.

TAMARA JANŮ: To nejde - inteligence je abstraktní pojem. Na ucpání je potřeba něco fyzického.

ESTER KREJČÍ: Chtěla jsem říct, abyste se zamyslela.

TAMARA JANŮ: Hm... (Zamyslí se.)

MELANIE NAVRÁTIL: S dovolením. (Naznačí, že se potřebuje dostat ke skříňce.)

Tamara Janů kousek odstoupí. Melanie Navrátil si klekne a otevře skříňku. Uvnitř jsou knihy.

MELANIE NAVRÁTIL: Vyberu vám něco vhodného.

ESTER KREJČÍ: Děkuji.

Melanie Navrátil vytáhne tlustou knihu a dá ji Ester Krejčí.

ESTER KREJČÍ: (udiveně:) Kapitál?

ESTER KREJČÍ: Máte o mně zkreslené představy. Nemáte tam třeba Medvídka Pú?

MELANIE NAVRÁTIL: Náhodou mám.

Melanie Navrátil vytáhne ze skříňky knihu Medvídek Pú a vymění ji s Ester Krejčí za Kapitál.

ESTER KREJČÍ: Děkuji. Pak vám ji vrátím.

MELANIE NAVRÁTIL: Nemáte zač. (Vrátí Kapitál do skříňky a zavře ji.)

Ester Krejčí odejde ke stolu. Sedne si na židli a otevře knihu. Nalistuje čtvrtou kapitolu a čte:

----
Starý šedivý oslík Ijáček stál docela sám v lesním zákoutí plném bodláčí, přední nohy široce rozkročeny, hlavu skloněnou na stranu a dumal. Chvíli si smutně myslil: Proč? a pak zase Nač? a jindy zase K čemu? a chvílemi sám dobře nevěděl, o čem vlastně přemýšlí! A tak když se přibatolil Medvídek Pú, byl Ijáček velmi rád, že může na chvilku přestat myslit, a zachmuřeně mu řekl: "Dobrý den."
---- (Poznámka: Citát z knihy: MILNE, A. A. Medvídek Pú. 11. vyd. Praha: Albatros, 2005. ISBN 80-00-01504-8.)



11. Seznamování Jany Zlomilové

Stále tatáž hala. Moje vinná réva stojí a ukazuje na různé hochy. Jana Zlomilová stojí vedle ní a sleduje ji.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tam to vlastně není úplně kluk. Říká si Radek. Je transsexuál a ještě nemá definitivní pohlaví.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tam u notebooku sedí Nikita Král. Těžko se s ním mluví. Když se s ním bavíte, ani se na vás nepodívá. Nemá zájem o muže ani o ženy.

MOJE VINNÁ RÉVA: A tamto je Vojtěch Verner. Má úžasnou fantazii, ale chová se, jako by na něj ještě nepřišla puberta.

MOJE VINNÁ RÉVA: A tamhle...

JANA ZLOMILOVÁ: Počkejte. (Přeruší ji.) Je tu vůbec nějaký hoch vhodný k seznámení?

MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Rozhlédne se. Pak ukáže na šedé hochy.) Tamhle jsou nějací tři kluci, které neznám, ale vypadají atraktivně.

JANA ZLOMILOVÁ: (zaraženě:) Ty znám. Chodili do vedlejší třídy na Podolí I.

MOJE VINNÁ RÉVA: No a? (Podívá se na Janu Zlomilovou. Pak vytřeští oči.) Mají AIDS?

JANA ZLOMILOVÁ: To ne. Ale už jsem s nimi jednou jako chodila. Ale byl to jen takový flirt.

MOJE VINNÁ RÉVA: A nechcete to zkusit znovu?

JANA ZLOMILOVÁ: (trochu zklamaně:) No, když tu není nikdo lepší.

Jana Zlomilová přijde k šedým hochům. Moje vinná réva ji sleduje z povzdálí.

JANA ZLOMILOVÁ: Zdravím, hoši.

ŠEDÝ HOCH 1: Dobrý den.

ŠEDÝ HOCH 2: Dobrý den.

ŠEDÝ HOCH 3: Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Vzpomínáte si na mě? Jsem Jana Zlomilová.

ŠEDÝ HOCH 1: Ne. (Zakroutí hlavou.)

ŠEDÝ HOCH 2: Kdepak, vůbec. (Také zakroutí hlavou.)

ŠEDÝ HOCH 3: Já ano.

ŠEDÝ HOCH 2: Ale já také.

ŠEDÝ HOCH 1: Ano, jasně si vzpomínám. (Přikyvuje.)

Moje vinná réva se pousměje a odejde k Tamaře Janů, která zatím zápasí s hůlkou a šátkem.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, nepotřebujete pomoc?

TAMARA JANŮ: Dobrý den. Ano. Nedaří se mi držet šátek a současně míchat hůlkou vodu ve sklence.

MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... a co to vlastně bude?

TAMARA JANŮ: Kouzlo. Přesněji řečeno iluze.



12. Iluzionistické představení

Tatáž hala zhruba o deset minut později. Dataprojektor je vypnutý. Ester Krejčí popíjí čaj, dočetši kapitolu a zírajíc na prázdnou misku na stole.

MELANIE NAVRÁTIL: (Zatleská.) Prosím o pozornost.

Rozhovory v hale se ztiší a většina přítomných jí věnuje pozornost.

MELANIE NAVRÁTIL: Tamara Janů se svým půvabným asistentem Mojí vinnou révou nám tu předvedou jedinečné kouzlo. Promění vodu ve víno. Prosím o potlesk pro Tamaru Janů.

Většina publika zatleská, jen Ester Krejčí klidně sedí.

Ke stolu přijde Tamara Janů a položí na něj sklenku s vodou. V ruce drží kouzelnickou hůlku, na její spodní konec má přiložený prst. Současně přijde i Moje vinná réva s šátkem. Zraky obecenstva se upírají k nim.

TAMARA JANŮ: Jak vidíte, v této sklenici je obyčejná voda.

Moje vinná réva zakryje sklenici šátkem.

TAMARA JANŮ: Abrakadabra. (Zamává hůlkou, ťukne s ní o sklenici, pustí konec a zamíchá s ní obsah sklenice. Pak hůlku vytáhne.)

Moje vinná réva trhnutím odkryje sklenici, jejíž obsah mezitím dostal jakousi načervenalou barvu.

TAMARA JANŮ: A teď je v ní víno.

Publikum opět zatleská. Tentokrát trochu tleská i Ester Krejčí.

TAMARA JANŮ: Děkuji za pozornost. To je vše. (Vezme sklenku a odchází od stolu.)

MOJE VINNÁ RÉVA: (na Tamaru Janů:) Ještě úklona!

TAMARA JANŮ: Aha. (Rychle se vrátí ke stolu a ukloní se. Přitom nechtěně vylije obsah sklenky na podlahu. Pak s Mojí vinnou révou odejde stranou.

Ester Krejčí vstane a přijde k Mojí vinné révě a Tamaře Janů.

ESTER KREJČÍ: To bylo oslnivé.

TAMARA JANŮ: Děkuji.

ESTER KREJČÍ: Konečně byl objeven způsob, jak z vody a sirupu stvořit limonádu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Byla to jen iluze - hlavní je, že byla působivá.

ESTER KREJČÍ: Byla by působivější, kdyby předtím tři čtvrtiny přítomných nečetly návod v Horké bramboře.

MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... (Neví, co má říct.)

TAMARA JANŮ: Už půjdu domů. Sestra mě určitě ráda uvidí.

ESTER KREJČÍ: Já bych šla také. (Ukáže knihu, kterou drží v ruce.) Další kapitoly Medvídka Pú si mohu přečíst v knihovně nebo doma.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře. Půjdu s vámi.

MELANIE NAVRÁTIL: (Přijde k nim.) A kdo uklidí tu rozlitou vodu? Totiž vlastně víno. (Zadívá se na Tamaru Janů.)

ESTER KREJČÍ: (Také se zadívá na Tamaru Janů.)

TAMARA JANŮ: Hm... (Zamyslí se.)

MOJE VINNÁ RÉVA: Pomohu vám s tím, Tamaro Janů.

TAMARA JANŮ: Dobře. Děkuji.



13. Užití oslavy

Večer. Chodník venku. Ester Krejčí, Moje vinná réva a Tamara Janů jdou spolu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Jak jste si tu oslavu užily?

ESTER KREJČÍ: Nebylo to tak zlé. Přečetla jsem si znovu svoji oblíbenou kapitolu Medvídka Pú. Nějak jsem se identifikovala s Ijáčkem.

TAMARA JANŮ: Já myslím, že to bylo skvělé. Teď umím proměnit vodu ve víno!

ESTER KREJČÍ: Jistě. S touto znalostí se budu od zítřka živit proměňováním skla v diamanty.

MOJE VINNÁ RÉVA: Já jsem hlavně ráda, že jsem tam byla s přáteli.



Shrnutí epizody:

Toto byla čtvrtá epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Tamara Janů se v novém čísle školního časopisu Horká brambora dočetla, jak "proměnit vodu ve víno" a rozhodla se tuto iluzi předvést na oslavě státního svátku pořádané Melanií Navrátil. Ester Krejčí se této oslavy původně nechtěla zúčastnit, ale Moje vinná réva ji přesvědčila.

Na oslavě nebyl žádný pevný program. Ester Krejčí se na radu Mojí vinné révy pokusila o seznámení s "šedými hochy", ale zjistivši, že nemají vlastní názory, půjčila si od Melanie Navrátil knihu Medvídek Pú. Moje vinná réva se mezitím pokusila pomoci Janě Zlomilové najít si kluka a pomohla Tamaře Janů v jejím iluzionistickém představení.



Hudba k titulkům: John Philip Sousa: The Liberty Bell March.