Milujeme své Múzy…, jsou pohádkové, jinak bychom totiž, už nic a nikdy nenapsali…
08.01.2013 8 923(5) 0 |
Myšlenky jsou jako střepy
Jít bosej po žhavým uhlí
když zapomněls mantru
To prší na hrad z písku
Jako s tou rukavici
jeden házel-druhý zvedal
Další křížek…
Snažím se, odpustit (si)
Bývám s jednou Dámou
i teď je semnou…
Jo (zas ten úsměv, spíš od rozumu, než z radosti) … je fajn
Jen její RTY! …nikdy nepolíbím
Jít bosej po žhavým uhlí
když zapomněls mantru
To prší na hrad z písku
Jako s tou rukavici
jeden házel-druhý zvedal
Další křížek…
Snažím se, odpustit (si)
Bývám s jednou Dámou
i teď je semnou…
Jo (zas ten úsměv, spíš od rozumu, než z radosti) … je fajn
Jen její RTY! …nikdy nepolíbím
15.01.2013 - 08:43
Pane jo... rád čtu tvoje dílka, nacházím v nich něco strašně lidskýho a nevykalkulovanýho. A tahle je fakt povedená :-)
08.01.2013 - 13:27
Jo, píšeš krásně. Na mě až moc, protože já po každý básni nevím kam s očima, takže ještě k tomu něco napsat, to je vždy oříšek. Ale nejde nechávat bez povšimnutí a odejít. Takže hlavně za ten konec máš u mě hvězdičku, která ti k ničemu nebude, ale je. :-)
08.01.2013 - 10:35
ach....jé...ty poslední dobou píšeš tak krásně... - ne, psal jsi tak vždycky, jen já jsem po těch svátcích nějak na měkko:)
08.01.2013 - 00:14
Hmmm... plác..plác...plác...rukama samozřejmě :-), ta tvoje Tě nikdy neopustí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen (o duši psance) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Povídání (o snech)
Předchozí dílo autora : sen(o milování)