|
Ontologická miniatura
 26.11.2012 4 978(12) 0 |
Byl jednou muž a ten založil město. Dal mu své jméno a protože byl moudrý, vládl jeho občanům. Nazývali jej Král. Měl sedm synů a když dospívali, řekl jim: Založil jsem město a nebudu zapomenut. Hleďte, abyste ani vy nebyli zapomenuti.
Nejstarší syn byl odvážný a podnikavý. Procestoval cizí země, objevil neznámé kraje a dal jim své jméno. Nakreslil stovku map a popsal tisíc divů. Nazývali jej Objevitel.
Druhý syn byl silný a smělý. Byl nejudatnější z lidí, bojoval ve stovce bitev a zabil tisíc mužů. Když zemřel, zpívaly se o něm hrdinské písně. Nazývali jej Válečník.
Třetí syn byl důsledný a trpělivý. Postavil stovku paláců s tisícem věží a do každého štítu vytesal svůj znak. Nazývali jej Stavitel.
Čtvrtý byl učený a pracovitý. Stovku lidí vyrval smrti a tisíc jich přivedl na svět. Všichni znali jeho jméno a vyslovovali je s obdivem. Nazývali jej Léčitel.
Pátý syn byl přímý a duchaplný. Uměl poradit každému a pomoci všem. Znali ho ve stovce měst a milovaly ho tisíce lidí. Nazývali jej Prorok.
Šestý syn byl čestný a dobrý. Tucet synů neslo jeho jméno a každý z nich zplodil další tucet. Nazývali jej Otec.
Sedmý syn byl roztěkaný a vášnivý. Nevěděl, co by měl dělat, a tak se připojil k nejstaršímu bratrovi. Spřádal nejsmělejší plány a maloval nejneuvěřitelnější zvířata, ale poděsil ho divoký příboj, a tak odešel ke druhému bratru. Měl nejzářivější zbroj a nejvznosnější krok, ale když uslyšel lomoz bitvy, utekl a přidal se ke třetímu bratru. Navrhoval nejkrásnější výzdobu a sázel nejskvělejší zahrady, ale čekat na dokončení celé stavby mu bylo dlouhé, a tak odešel ke čtvrtému bratru. Vymýšlel nové léky a toužil léčit nejtěžší nemoci, ale když poprvé uviděl krev, odvrátil tvář a odešel k pátému bratru. Hovořil plamenně a nejvybranějšími slovy, ale než aby hovořil o nošení vody a práci na poli, raději odešel.
Tak minula léta jeho mládí a zralosti, a když chtěl jako jeho bratr počít děti, nenašel ženu, která by si ho vzala. Stal se z něj osamělý stařec, o kterého se nikdo nezajímal. Jednoho dne usedl ke stolu a napsal paměti. Nazývali jej Spisovatel.
Nejstarší syn byl odvážný a podnikavý. Procestoval cizí země, objevil neznámé kraje a dal jim své jméno. Nakreslil stovku map a popsal tisíc divů. Nazývali jej Objevitel.
Druhý syn byl silný a smělý. Byl nejudatnější z lidí, bojoval ve stovce bitev a zabil tisíc mužů. Když zemřel, zpívaly se o něm hrdinské písně. Nazývali jej Válečník.
Třetí syn byl důsledný a trpělivý. Postavil stovku paláců s tisícem věží a do každého štítu vytesal svůj znak. Nazývali jej Stavitel.
Čtvrtý byl učený a pracovitý. Stovku lidí vyrval smrti a tisíc jich přivedl na svět. Všichni znali jeho jméno a vyslovovali je s obdivem. Nazývali jej Léčitel.
Pátý syn byl přímý a duchaplný. Uměl poradit každému a pomoci všem. Znali ho ve stovce měst a milovaly ho tisíce lidí. Nazývali jej Prorok.
Šestý syn byl čestný a dobrý. Tucet synů neslo jeho jméno a každý z nich zplodil další tucet. Nazývali jej Otec.
Sedmý syn byl roztěkaný a vášnivý. Nevěděl, co by měl dělat, a tak se připojil k nejstaršímu bratrovi. Spřádal nejsmělejší plány a maloval nejneuvěřitelnější zvířata, ale poděsil ho divoký příboj, a tak odešel ke druhému bratru. Měl nejzářivější zbroj a nejvznosnější krok, ale když uslyšel lomoz bitvy, utekl a přidal se ke třetímu bratru. Navrhoval nejkrásnější výzdobu a sázel nejskvělejší zahrady, ale čekat na dokončení celé stavby mu bylo dlouhé, a tak odešel ke čtvrtému bratru. Vymýšlel nové léky a toužil léčit nejtěžší nemoci, ale když poprvé uviděl krev, odvrátil tvář a odešel k pátému bratru. Hovořil plamenně a nejvybranějšími slovy, ale než aby hovořil o nošení vody a práci na poli, raději odešel.
Tak minula léta jeho mládí a zralosti, a když chtěl jako jeho bratr počít děti, nenašel ženu, která by si ho vzala. Stal se z něj osamělý stařec, o kterého se nikdo nezajímal. Jednoho dne usedl ke stolu a napsal paměti. Nazývali jej Spisovatel.
01.01.2013 - 19:14Divil bych se, kdyby syn "krále" nenašel ženu; s tím dalším by problém mít mohl. Reálné :-).
05.12.2012 - 18:24Máš ráda takový styl? ála báje?;)
Ale jo, proč ne.. Sice nemám ráda popis spisovatele, jak to máš ty.. Ale napsané je to dobře.. Až na maličkosti tedy..
"sázel nejskvělejší zahrady"
To mi tam silně drhne..
Ale jo, proč ne.. Sice nemám ráda popis spisovatele, jak to máš ty.. Ale napsané je to dobře.. Až na maličkosti tedy..
"sázel nejskvělejší zahrady"
To mi tam silně drhne..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nesmrtelnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Smlouva psaná krví
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
