Báseň psaná "jen tak z fleku" hned ráno, takže se omlouvám za případné chyby v pravopise. Jinak, snad potěší!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Možná znáš pocit, kdy každý den počítáš...
A než ji spatříš, steskem umíráš.
Ale ty to neskrýváš...
Začínáš vnímat, že s jejím jménem na rtech vstáváš, i usínáš.
Miluješ její úsměv, a můžeš to stokrát psát!
Její oči, jak propast jsou hluboký.
Já vím, že na jejím okraji nechceš stát.
Že se nechceš vzdát a spadnout do tý tmy divoký.
A chceš bloudit ve snech, jen sem a tam...
A teď se tě ptám, proč? Vždyť já sám to znám.
Cesta, která nemá konce, a ty se řítíš tam, kam nesmíš.
A kvůli pár pohledům nespíš, a celý noci přemýšlíš.
Není to skutečný, jsou to jen sny.
Sny, kterým propadáš celý noci i dny.
A jsme to MY, my dva už navždy, napořád!
A přitom všechno, co hledáš, už dávno máš. Jen chlad.
To je ten pocit, kdy přes krev nechci se vzdát.
Pocit, kdy sám chci znova před tebou stát!
Všemu se smát.... A dívat se na tebe, hladit tě po tváři.
Jsme andělé, co se tváří jako dva lháři.
A tak teď už znáš zlomek všech pocitů.
Touhu a zbabělost ztracenou v soucitu.
Život je dlouhej, ale jednou skončí přeci.
A všechny ty pocity zamčený v kleci.
Nikdy nezhynou, v tisíc lží se rozplynou!
A aspoň jako zmínka v knížkách provždy zůstanou.
Po všech těch slovech jsi plný touhy a radosti.
Láska, ta nemoc, droga a důvod všech starostí.
Kdy tě zas uvidím? Řekni, já vím co odpovíš.
Nemůžeš, nestíháš, ozveš se, kdy? Sama to nevíš.
Zase je ráno, a já marně na polštář po prázdnu sahám.
Pořád nechápu, že proč si ten pocit do svých snů tahám.
Chci v klidu spát, ale pořád tě cítím... Je to snad sen?
A tyhle rána mi dávají pocit, že jen utekl další noc a den.
A já tě neviděl, a steskem zamrzám.
A cítím, jak se jen do prázdna znovu a znovu propadám!
A než ji spatříš, steskem umíráš.
Ale ty to neskrýváš...
Začínáš vnímat, že s jejím jménem na rtech vstáváš, i usínáš.
Miluješ její úsměv, a můžeš to stokrát psát!
Její oči, jak propast jsou hluboký.
Já vím, že na jejím okraji nechceš stát.
Že se nechceš vzdát a spadnout do tý tmy divoký.
A chceš bloudit ve snech, jen sem a tam...
A teď se tě ptám, proč? Vždyť já sám to znám.
Cesta, která nemá konce, a ty se řítíš tam, kam nesmíš.
A kvůli pár pohledům nespíš, a celý noci přemýšlíš.
Není to skutečný, jsou to jen sny.
Sny, kterým propadáš celý noci i dny.
A jsme to MY, my dva už navždy, napořád!
A přitom všechno, co hledáš, už dávno máš. Jen chlad.
To je ten pocit, kdy přes krev nechci se vzdát.
Pocit, kdy sám chci znova před tebou stát!
Všemu se smát.... A dívat se na tebe, hladit tě po tváři.
Jsme andělé, co se tváří jako dva lháři.
A tak teď už znáš zlomek všech pocitů.
Touhu a zbabělost ztracenou v soucitu.
Život je dlouhej, ale jednou skončí přeci.
A všechny ty pocity zamčený v kleci.
Nikdy nezhynou, v tisíc lží se rozplynou!
A aspoň jako zmínka v knížkách provždy zůstanou.
Po všech těch slovech jsi plný touhy a radosti.
Láska, ta nemoc, droga a důvod všech starostí.
Kdy tě zas uvidím? Řekni, já vím co odpovíš.
Nemůžeš, nestíháš, ozveš se, kdy? Sama to nevíš.
Zase je ráno, a já marně na polštář po prázdnu sahám.
Pořád nechápu, že proč si ten pocit do svých snů tahám.
Chci v klidu spát, ale pořád tě cítím... Je to snad sen?
A tyhle rána mi dávají pocit, že jen utekl další noc a den.
A já tě neviděl, a steskem zamrzám.
A cítím, jak se jen do prázdna znovu a znovu propadám!

To je ta zmatenost, kterou se snažim popsat... Snad mi rozumíte, jinak děkuji za uvítání :-)

Devils_PIMP
Na basen je mozna moc dlouha - nekdy jsem se nechytal nekdy ano - na uvod dobre - vitej

1kor13: Já viem, ale nepripúšťam si to... Je to tak lepšie.
A čo ma vedlo? Možno že sa chcem začleniť do tejto komunity pisálkov, lebo sám som nenapraviťelný básničkár, a lepšie tým básničkám bude tu ako v zložke v PC.
A čo ma vedlo? Možno že sa chcem začleniť do tejto komunity pisálkov, lebo sám som nenapraviťelný básničkár, a lepšie tým básničkám bude tu ako v zložke v PC.

"Nemůžeš, nestíháš, ozveš se, kdy? Sama to nevíš." = alibistické klamstvá, proste nemá záujem, inak by si čas našla.
Inak... čo ťa viedlo k uverejneniu tejto básne?
Inak... čo ťa viedlo k uverejneniu tejto básne?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trashman - Nemysli na nesmysli ála Rozum a Srdce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla