přidáno 12.10.2012
hodnoceno 4
čteno 747(10)
posláno 0
Sama nevím,
ve kterém obrazu jsem namalována,
a zda jsem křídou či olejem.

Jestli sedím,
myšlena vážně či karikována
a proč tam vlastně jsem.

Nechám se
pomalu svádět tenkým štětcem
a pak celá vzniknu.

Svlékám se
pod jemným ředidlovým deštěm,
do nicoty pláten vniknu.
přidáno 03.03.2016 - 08:11
Hmmm, po delší době opravdový skvost. Jedna z těch perliček co zapadly, aby byly zase objeveny. Je to krása. Ten leitmotiv čistě hypotetického obrazu je silný a romantický. Velmi dobře se mi to četlo.
přidáno 22.02.2013 - 19:16
Vzniknu/vniknu........? Podezřelý rým? Někdy se jeví jako podezřelé, co sedí. Mně sedí. Líbí
přidáno 12.10.2012 - 21:53
Popravdě mě taky trochu štve, časem to možná změním, ale děkuju :)
přidáno 12.10.2012 - 18:28
Úžasná...jen mi tam vadí ten skoro absolutní rým...vzniknu, vniknu.....poslední slovo básně bych vymyslela jináč, nápad i forma na jedničku :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neexistující expozice jablek duše. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Všude labutě a ty.
Předchozí dílo autora : Jsem Karel!

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming