přidáno 08.10.2012
hodnoceno 3
čteno 947(7)
posláno 0
Kdysi dávno
když si pastýř zahanbený
hříchy milované ženy
ovce svoje pásl
na pláni mezi horami

Unavený letem
orel se k němu snesl
hlasem harfy
zlatě zbarvenými strunami
sladkým medem
tiše
přesto úpěnlivě pronesl

Netrap se pro ženu svojí
zanechej soužení
odhoď to brnění
co vás dalo dohromady


A pak zase vzlétl
z něho strhl
plátno snění
přidáno 11.10.2012 - 16:44
taron: Devils_PIMP: no a tady je vidět že má každý jiný vkus. jednomu se líbí druhému už moc ne :)
přidáno 10.10.2012 - 09:54
Předposlední sloka je nejlepší z tojho všeho - začínám věřit že by ti sedly více krátké povídky - mas maximalni kritiku -- takze ode me necekkej ze toto budu vynaset do nebes - prijse mi to stale jak recitav - naznak basne - bez melodie - stale prozaicke
přidáno 09.10.2012 - 22:39
Fíha..dobrá , já osobně nemám co kritizovat, jen možná ten konec ..ten jsi odflákl ..
A pak svým vzletem
ztrhl z něho
plátno snění ......

možná tak ., ale to je po taronovsku , ty jsi Kakuzu ...já jsem spokojená :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Orlí brnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poznávám
Předchozí dílo autora : Smutné ráno nejen cherubínů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming