přidáno 03.09.2012
hodnoceno 4
čteno 1134(14)
posláno 0
Nesním a ze svitu luny probudím ráno
krví se brodím pohaslých červánků
den když se zrodil v záplavě slunce

Křičím,padám ,topím se
v hnědé hlubině tvých něžných očí
jsem nadobro zatracen
a beze tvých polibků zmírám snad po sté
odvržen v samotě plynoucího času

Tvé jméno šeptám s výkřiky do ticha
když půlnoc se klaní probdělé noci
netuším, nežiji v samotě pocitů
kde kůra stromů mé srdce halí

Ve víru času v prostoru mezi sny
tam někde opět se sejdeme
v korunách stromů nebeských cest
přidáno 16.09.2012 - 12:42
jé, ta je úžasná :)
přidáno 04.09.2012 - 17:43
taron: díky :)
přidáno 04.09.2012 - 17:06
Dejme tomu , že je to nádherné...a moc ...líbí :)
přidáno 04.09.2012 - 16:02
no no....dejme tomu

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tiché výkřiky.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Modrošedé jitro
Předchozí dílo autora : Jednou.....

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming