Zmuchlat a zahodit

Podrážkou kreslíš podivné stopy
Do obrazu ubohosti upadáš s kousky prohnilého masa
/Voní, jako by bylo čerstvě natrhané/
Lačně je přizdobíš smetím z našich snů
A taky trochou toho svinstva

/Jak asi vypadáš, když ti tvář křiví lítost?/

Ššš, tiše má lásko
Mohla bys podráždit balady noci
/A my si tak rády hrajeme, jak se nás to netýká /
…přece si nechceme všimnout, že možná…
nám tak trochu krvácí v peřinách

/A venku zase prší.../

Je těžký před pravdou napnout záda
A tak je radši ohýbáme spolu a zase zmuchlaný
/Tvrdě a chladně, jak to máš ráda/
…naivně doufáme, že zítra snad…

/Ono ale nebude líp, viď?/

Je brzo, brzičko, na stíny, ale…
Silueta tvého těla láme se na mé zdi
/Přesně v půli a ani o kousek dál/
Přesně půl tebe jsem dostala
A ta druhá kurva…

/Vždycky už...
bude stát opodál/