Ze zadní strany

"Rozešla se se mnou..."
"Ty kráso, proč?"
"Kousnul mě pes do ptáka."
"Kecáš kámo."
"Prej sem socka, už mi nechce živit život."
"Tak já ti něco zazpívám, abys..."

Kousnul ho pes do ptáka,
krkavec, krk a věc,
maloměšťák v metropoli,
moderátor Venca Moravec,
nejvtipnější jeho kec,
když tě něco bolí,
vlez si do soukolí

Báseň má tolik melodií,
kolik má čtenářů,
hej rytmus,
linku, nitku,
poselství vnitřku,
nápěv naplaveniny,
všem radarům a radiátorům,
jejich uším a trubkám,
geologům budoucnosti,
restaurátorům chodníků,
zní žízní

Od pravěku do papírů
s prvním ohněm oči přivřeli
začli se pospolu krmit
ze skřeků slova a ze slov skřeky
ze svíce na špičku střevíce
odkapávaj měsíce
stékají se v roky
Boha prvně volali
když to spolu dělali
pak přestali se hrbit
ou jé
přestali se hrbit
začali čas počítat
začali si vyčítat
všechny hrůzy světa
kdo za tím vším stojí
kousky kůže na strunách
dřív než se potkaj v korunách
chtěli by znát důvod
vědra pod lebkou
osud dosud nepotkali
jen si něco nalhávaj
májkama už nemávaj
však hamé baští dál
stagnaci vývoje
snad vysvědčením vylepší
skočit pod splav, dát si pivo
hlídat psa, nic nepoznat
bez pointy, beze smyslu
kecám si tu