Konurbační poloblues

Porazíte utopii?

Motor na vodu už je


Na okraji konurbace,
není jídlo není práce,
ve svým malým slumu,
denně suším tlamu

Celé dny jen sedím koukám,
do tvých vlasů broukům broukám,
je mi dobře nebo ne?,
tak posuďte to přátelé

Na předměstí megapolis,
přemýšlím jak dovnitř prolízt,
kancl, káru, barák, komp,
všechno nemá svůj rým

Jedině techno

Pochcaná klika,
toť neumytý smysl zchátralého svědomí,
račí potěr pod plavkami,
vymýšlel kraviny, jak se dostat hlouběji,
ke zdroji kalného světonázoru zapšklého dědice,
vyklíčil z vědra pověr

Dneska do mých malých vrat,
zabouchal jak slunovrat,
měla jsme ti z toho zkrat,
jestli mě má ještě rád

Na hliněné posteli,
líně se pak prostřeli,
na otázky mlčel dál,
hlavně, že si zaprcal