|
..přihlížejí bolestem, okatě, je jim to putna..a pomoc? Nutná..
 30.05.2012 7 1555(10) 0 |
Jako kůra topolu,
v zimě bílá vrána,
zazpívala zrána,
a pak ztichla náhle,
když zazněla rána..
Otevřela se,
krvácí,
a teplo nevrací..
Je zima,
žíly blednou,
bílé vrány kolem sednou..
Zase a zase odletí,
toť jejich prokletí!
Pouze na drátě,
sedí okatě..
Jedna jen,
nezná tě
a další přiletí..
Asi jsi se řízla,
asi se jizva nezhojila zcela,
a kdo se divá?
Ne ti, jenž bys chtěla..
v zimě bílá vrána,
zazpívala zrána,
a pak ztichla náhle,
když zazněla rána..
Otevřela se,
krvácí,
a teplo nevrací..
Je zima,
žíly blednou,
bílé vrány kolem sednou..
Zase a zase odletí,
toť jejich prokletí!
Pouze na drátě,
sedí okatě..
Jedna jen,
nezná tě
a další přiletí..
Asi jsi se řízla,
asi se jizva nezhojila zcela,
a kdo se divá?
Ne ti, jenž bys chtěla..
Ze sbírky: Naruby
31.05.2012 - 11:37Yana:
Tvoje báseň, hladí duši,
a černá i bílá vranám sluší..
A každé ráno,
jeli tomu dáno,
někdo náplast přeci jen podá,
všechen žal a bolest,
do Troskotiště prodá..
Děkuji ti..za vše, co jsi napsala :)
Tvoje báseň, hladí duši,
a černá i bílá vranám sluší..
A každé ráno,
jeli tomu dáno,
někdo náplast přeci jen podá,
všechen žal a bolest,
do Troskotiště prodá..
Děkuji ti..za vše, co jsi napsala :)
31.05.2012 - 11:33taron: ..ano, máš pravdu, rána i srdce bolí i krvácí..nelze to porovnat, snad to patří i k sobě..a bílé vrány (dle tvého výkladu přátelé), často jen přihlíží, i ten, jež tě nezná..a pak..sebrat sílu a spoléhat se na léto, kdy TYTO vrány odletí :) děkuji ti..
31.05.2012 - 08:27Jsi bílou vránou mezi všemi
Indigové dítě jsi
Růdá růže
Zlaté slunce
Obklopena nebesi
Tvá otázka zřejmá
Proč není každá vrána
Tak čistá
Jak ty
Stejná!
Mezi bílými
černovrána
bolavá všechna naše rána.
Miluju tvoje básně
Indigové dítě jsi
Růdá růže
Zlaté slunce
Obklopena nebesi
Tvá otázka zřejmá
Proč není každá vrána
Tak čistá
Jak ty
Stejná!
Mezi bílými
černovrána
bolavá všechna naše rána.
Miluju tvoje básně
31.05.2012 - 06:59Hm..hm...podle toho se pozná přítel...hm..hm...jenom je člověk zklamaný a krvácí víc ze srdce , než z rány na těle..protože právě těm ,co mu nepomohou ..právě do nich vkládal tolik naděje a jim tolik věřil a oni zklamali , to hodně bolí, dýl , než jizva na těle , pěkná, jak napsal Štiler, mnohoznačná, já to ale pochopila takhle :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bílá vrána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vražedná slova
Předchozí dílo autora : Pod mořskou hladinou
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
