|
..přihlížejí bolestem, okatě, je jim to putna..a pomoc? Nutná..
 30.05.2012 7 1492(10) 0 |
Jako kůra topolu,
v zimě bílá vrána,
zazpívala zrána,
a pak ztichla náhle,
když zazněla rána..
Otevřela se,
krvácí,
a teplo nevrací..
Je zima,
žíly blednou,
bílé vrány kolem sednou..
Zase a zase odletí,
toť jejich prokletí!
Pouze na drátě,
sedí okatě..
Jedna jen,
nezná tě
a další přiletí..
Asi jsi se řízla,
asi se jizva nezhojila zcela,
a kdo se divá?
Ne ti, jenž bys chtěla..
v zimě bílá vrána,
zazpívala zrána,
a pak ztichla náhle,
když zazněla rána..
Otevřela se,
krvácí,
a teplo nevrací..
Je zima,
žíly blednou,
bílé vrány kolem sednou..
Zase a zase odletí,
toť jejich prokletí!
Pouze na drátě,
sedí okatě..
Jedna jen,
nezná tě
a další přiletí..
Asi jsi se řízla,
asi se jizva nezhojila zcela,
a kdo se divá?
Ne ti, jenž bys chtěla..
Ze sbírky: Naruby
31.05.2012 - 11:37Yana:
Tvoje báseň, hladí duši,
a černá i bílá vranám sluší..
A každé ráno,
jeli tomu dáno,
někdo náplast přeci jen podá,
všechen žal a bolest,
do Troskotiště prodá..
Děkuji ti..za vše, co jsi napsala :)
Tvoje báseň, hladí duši,
a černá i bílá vranám sluší..
A každé ráno,
jeli tomu dáno,
někdo náplast přeci jen podá,
všechen žal a bolest,
do Troskotiště prodá..
Děkuji ti..za vše, co jsi napsala :)
31.05.2012 - 11:33taron: ..ano, máš pravdu, rána i srdce bolí i krvácí..nelze to porovnat, snad to patří i k sobě..a bílé vrány (dle tvého výkladu přátelé), často jen přihlíží, i ten, jež tě nezná..a pak..sebrat sílu a spoléhat se na léto, kdy TYTO vrány odletí :) děkuji ti..
31.05.2012 - 08:27Jsi bílou vránou mezi všemi
Indigové dítě jsi
Růdá růže
Zlaté slunce
Obklopena nebesi
Tvá otázka zřejmá
Proč není každá vrána
Tak čistá
Jak ty
Stejná!
Mezi bílými
černovrána
bolavá všechna naše rána.
Miluju tvoje básně
Indigové dítě jsi
Růdá růže
Zlaté slunce
Obklopena nebesi
Tvá otázka zřejmá
Proč není každá vrána
Tak čistá
Jak ty
Stejná!
Mezi bílými
černovrána
bolavá všechna naše rána.
Miluju tvoje básně
31.05.2012 - 06:59Hm..hm...podle toho se pozná přítel...hm..hm...jenom je člověk zklamaný a krvácí víc ze srdce , než z rány na těle..protože právě těm ,co mu nepomohou ..právě do nich vkládal tolik naděje a jim tolik věřil a oni zklamali , to hodně bolí, dýl , než jizva na těle , pěkná, jak napsal Štiler, mnohoznačná, já to ale pochopila takhle :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bílá vrána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vražedná slova
Předchozí dílo autora : Pod mořskou hladinou
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
