Game over

Zažil jsem v životě už spousty špatnej chvil...
Chvil co zlomili mi srdce ve kterým jen smutek zbyl...
Pak potkal jsem člověka kterýmu jsem věřil...
Svoji mysl a svůj život do rukou jí opět svěřil...

Neuvěřili byste mi co se zase stalo...
Co moje krásný sny si do záhrobí vzalo...
Dostala mě na kolena jak malej ja o ní psal jsem básně...
Celej svět byl dokonalej slunce v duši mě hřálo krásně...

Pak stalo se co stát se prostě nemělo...
Slunce zhaslo a znova se setmělo...
Umrtvenej v šoku mohl jsem jen mlčky sedět...
Vinit můžu pouze sebe já měl jsem tohle přeci vědět...
Stalo se to rychle během okamžiku co změnil mi celej svět...
Tohle mě zas posunulo o kousíček cesty vpřed...

Beru to jak zkoušku co splnit jsem si prostě musel...
Abych potom do budoucna věděl jak vyřešit mám tenhle průser...
Tak uzamknul jsem všecko pěkný co ve mě ještě zbylo...
Do trezůrku v mojí duši kde zůstane to i kdyby to ve mě shnilo...

Tak dostal jsem další lekci těd už jsem se poučil...
Že lidem věřit kolem sebe nemám tědka jsem se naučil...
Tak hurá do boje zítřejší den na mě čeká...
Vezmu si jen co mi patří a co mi kde někdo nechá...

Jsem člověk co neumí proklínat a nenávidět...
Neumím lhát a ostatním krásný věci závidět...
Umím jenom v sobě dusit špatný věci celkem dobře...
Čekám kdy ten kousek dobra ve mě kdypak i ten umře...?
Berte z toho poučení všecko to je čistá pravda...
Každý z vás to jednou pozná jak chutná ta lidská zrada...
Mě už jentak lehce tyhle zážitky nedostanou na zem...
Život není diamant spíš je to uhel s velkým kazem...