Znouzezrození..

Srdce z těla jak kus papíru vytržený zahozený mám...
Marný volání o pomoc neslyšíte tak dál už nevolám...

Bez nároku na svobodu..bez nároku trochu žít...
Házím svoje trapný city na hromadu k ostatním kde nechám je hnít...

Utápím se ve vakuu okolností co neměli se stát...
Chlad ten včas dostavil se.. Klid začal mi krást...

co stalo už nejde vrátit.. Tak rychle jde všechno ztratit...
Svůj osud chtěl si zvrátit..těd můžes se jen zase trápit...

Tam kde předtím býval cit..zbyla jenom velká dira...
Místo srdce..kámen těžkej..mě nezbyla už žádná síla...

Prý nejsilnější je ta lidská víra...
Kdyby pravda tohle aspon byla...

Hledám ji..já hledám pro duši svou mír a klid...
Zem pod nahama se mi hroutí..já tady už nechci být...

Ztratil jsem chut změnit si svůj cennej svět...
Kdyby byla možnost volby..čas vrátil bych o rok zpět...

Do dob kdy tohleto se nedělo...
Do dob kdy brečet se mi nechtělo...

Jako ten bezcitnej měl jsem se líp...
O lepším světě..v klidu mohl jsem si snít...
Těd v reálným čase..těd a tady zase..musím o život s dáblem se bít...

Chtěl jsem toho tolik nebo proč těd mě takhle trestáš?...
Co v hlavě se mi honí tak to se radši neptáš...

Nemocnej..zničenej a vejpůl zlomenej snažím se na nohy svoje zase vstát...
Plnou hlavu problémů..blázen skoro hotovej..sto chutí mám to jednou provždy vzdát...

Pocity beznaděje těd mají mě ve svý moci...
všude vždycky se mnou..ve dne i v noci...

Bojím se že ztratil jsem života smysl...
Přišel jsem o zdravou mysl..v srdci jsem zkysl...